Home   D2rozcestník   Median 2008   Odkazy   Archiv blogu 

Chaos Sanctuary

Proč CSS framework nepoužívat

Úterý, 28. srpen 2007   Webovitosti

se píše hned ve dvou článcích. Je to zřejmě reakce na CSS framework Blueprint, o kterém jsem už psala.

Tenkrát v komentáři se Kahi ptal, proč je to tak krátké a stručné a bez "osobního postoje", a já jsem v komentáři odpověděla, že hlavně proto, že na to nemám vyhraněný názor. Od té doby se u mě mnoho nezměnilo, snad jen dodám, že ta stručnost byla způsobena i tím, že jsem to psala u synáčka v Praze na jeho počítači, a ten had, protože věděl, že jede pryč, nenechal opravit monitor, a ten vždycky po 5 minutách, když se zahřál, tak chcípl, a muselo se čtvrt hodiny čekat, až zas vychladne. Po dvou kolech jsem to vzdala a nechala ten článek jen jako stručnou zprávičku.

Pořád si myslím, že jako inspirace je to dobré, a kdybych nějaké gridy někdy chtěla dělat, asi bych to pořádně prostudovala. Jiní si ale udělali názor značně vyhraněnější.

V článku Please do not Use CSS Frameworks nabádá Jon Christopher kodéry, aby CSS frameworky nepoužívali, a přímo reaguje na Blueprint. Ačkoli Blueprint jako takový není špatný, CSS nemůže být dáváno do frameworku, protože se tím ztrácí sémantika webu - framework vás nutí používat své třídy. Další problém vidí v tom, že když si zvyknete na framework, neučíte se, nerozumíte základům (tss, nepodstatný argument, bez frameworku tomu nerozumím taky). On sám používá jen několik svých šablon a resetování CSS.

Druhý článek Why I don’t use CSS Frameworks od Kyle Neatha není tak kategorický a vidí i kladné stránky frameworku - urychlení vývoje, ošetření bugů IE, normalizaci kódu/tříd. A vzápětí ta pozitiva lehce rozdrtí: Zkušený kodér jako je on, spotřebuje na CSS jen minimum času z celkové doby, kterou na tvorbě webu stráví. Žádný framework nedokáže/nemůže ošetřit všechny chyby IE, protže to závisí na layoutu, který je vždy jiný. Normalizace JE sice výhoda frameworku ale dá se docílit i jinak.

A ještě nevýhody: když neděláte CSS od základu, nevyznáte se v něm tak dobře, ve frameworku mohou být cizí chyby, neučíte se. Takže on používá jako framework taky jen resetování kódu.

Ale než převezmete od někoho to resetování kódu, přečtěte si článek u Kahiho, a zjistíte, že chyby jsou prostě úplně všude.

A tak nám zbývá jediná výhoda frameworku, a to normalizace kódu a pořádek. No to snad nemyslíte vážně, tady, v Chaos sanctuary?! Ještě abych kvůli nějakému frame-cosik přejmenovávala web, no totok ... brbli, brbli, brbli, brbli ... (ztrácející se zvuk nechuceného mumlání)

Jak jsem se válela

Neděle, 26. srpen 2007   Pokec

Můj drahý odjel na nějaké soustředěné cvičení tai-či (můj táta to pracovně nazval "výcvik bojových slimáků) a já se rozhodla konečně si udělat dovolenou svých snů.

Základem plánu bylo: válet se a nic neřešit. Mládě, které má ještě prázdniny, ihned pochopilo nosnou ideu, a rychle se připojilo. A tak jsme od středy vstávaly, až jsme se vzbudily, jedly, když jsme měly hlad, nekoukaly na hodinky, a když trochu opadlo odpolední dusno a vedro (v noci sice pršelo, ale pak bylo jen ještě víc hnusně lepkavé teplo), vylezly jsme z pelíšků skouknout svět. Cáraly jsme nohy v Bečvě, proslídily knihkupectví a jiné podobně důležité věci.

V sobotu jsme šly na návštěvu. Babička se podívala na můj splavený obličej a pravila: "že se ti chtělo v tom vedru ..."
Uviděla jsem šanci jak získat kladné bodíky: "co bych pro vás neudělala ..."
"Jasně, už zas ses zapomněla podívat na předpověď počasí." Njn, má mě přečtenou :-)

A dnes k večeru jsem se rozhodla dovolenou zakončit ráznou procházkou po kopci za svitu zapadajícího slunce, abych mohla na dotazy, co jsem dělala, po pravdě odpovídat, že "chodila jsem na výlety a tak ..." Jenže kousek od stezky na mýtině jsem uviděla ostružiny. A pak další a ještě tamhle, a tam ... a tak jsem zobala a slídila, a když už tam nic nebylo, učinila jsem několik kroků původně zamýšleným směrem ale pak jsem se rozhodla, že takhle se namáhat s plným bříškem do kopce je nezdravé, a co teprve zpátky, ta nadměrná zátěž na kolena, tak jsem to otočila domů, a když jsem otevřela dveře a přehlédla obývák, bylo jasné, že dovolená opravdu skončila a bude se uklízet. Jak jsme si to tak užívaly, tak jsme si v obýváku udělaly každá svůj pelíšek, jako kočky - hrnky, dobrůtky, knížky, časopisy, šminky, deky, polštářky.
"Podívej na ten binec, copak ti to nevadí? Měla bys uklidit", navrhla jsem dceři v matné naději, že se nechá zmanipulovat, a já si dám kafe.
"Hm, nevadí, asi jsem neměla ten správný rodičovský vzor", odvětilo dítko zamyšleně .

Tak jo, jdu teda dělat ten vzor, ale tak nám tu bylo dobře ... :-)

Komunikace krkavčí matky

Pondělí, 20. srpen 2007   Pokec

Že jsem krkavčí matka, je známo již delší dobu. Letos krkavčátka roztáhla křidélka a odletěla z hnízda do světa. To mladší se vydalo na úplný evropský západ, to starší na daleký východ.

Smutno bylo matičce (ač krkavčí), ale rozhodla se, že nebude mládě dusit záplavou otázek každý den, jednak proto, že krkavče občas napsalo SMS ve stylu "mám se dobře, je tu horko, peníze ještě mám", druhak proto, že SMS psát neumím, a když se zmůžu na jednoslovnou odpověď či holou větu, je to u příjemce svátek téměř národní.

Ale po 14 dnech přišel rozhořčený mail zhruba v tomto znění: "matko, ty mě štveš, že tě neštve, že ti nepíšu, tak abys věděla, mám se dobře a nic mi nechybí." Odpověděla jsem, že je to dobře, že se má dobře, a že bylo na čase, že si na trpící matičku vzpomnělo. Krkavčátko drze odepsalo, že moje utrpení určitě není tak velké, abych kvůli tomu přestala hrát na počítači. No tedy, ehm ... ale když už su jednou ten krkavec, tak přece musím udržovat image, ne?

Mládě přiletělo včera večer, hodilo kufr do předsíně, a že musí všechno povědět kámoškám, které to bez ní určitě nemohly vydržet, "já ti to, mami, řeknu všechno pak..." Ráno ještě spala a odpoledne má sraz s dalšími kámoškami ...

Druhé mládě odletělo před 10 dny a ozvalo se druhý den po příletu. "Už su tady, je to dobré, jídlo v marketech je jak u nás, něco je dokonce levnější, třeba baterky tu stojí jen 10Kč (inu, každý máme jiné životní priority), je tu horko a prší."
Další informace vylákat je stále obtížnější i po ICQ ... po třech dnech ...
"Co ste dělali?"
"Byli sme u moře a v horách"
"Jaké je moře?"
"Kalné a teplé."
"A hory?"
"Jak u nás, sou tam lesy, trochu jako deštný prales."
"Co jidlo?"
"Dobré ... Chceš ještě něco? Jdu spát."
Radši jsem nechtěla.

Předevčírem oznámil, že "má tu být tajfun ale to je tady pořád, tady to nikoho nevzrušuje ..." Dnes byl na ICQ N/A jen chvilku ... a zmizel, jak jsem se objevila. No kdo má pořád odpovídat na nějaké dotěrné dotazy, ne?

Krkavčatům se zkrátka nezavděčíte, ať děláte, co děláte...

Plakáty filmové i koncertní

Pátek, 17. srpen 2007   Obrázky
bergman monika

Nedávno zemřel švédský režisér Ingmar Bergman. Nevím, jestli jste nějaký jeho flm viděli, moc se to v poslední době nepromítalo. Já si pamatuju, jak jsem viděla jeho film poprvé, myslím, že to byly zrovna Manželské etudy. Hráli tam škaredí lidi a pořád se hádali, a nebyly tam žádné gagy, efekty, dokonce ani mrtvoly, ale bylo to syrové a vtáhlo mě to do děje, a když jsem vycházela z kina, byla jsem jako omámená. Bylo to tak jiné než cokoli, co jsem viděla ... Teď se dají Bergmanovy filmy koupit za stovku v Levných knihách na DVD (v Jindřišské měli myslím dva, jeden byl Lesní jahody). A taky k těm filmům byly působivé plakáty.

Na Flickru je hezká kolekce italských filmových plakátů.

A poslední odkaz , ten vám vydrží do konce prázdnin, myslím. Je tam pár ukázek koncertních plakátů a seznam webů, kde můžete najít koncertní plakáty skoro ke všemu, starší i moderní. Tuny koncertních plakátů

Blueprint - grid CSS framework

Čtvrtek, 9. srpen 2007   Webovitosti
blueprint demo

Khoi Vinh, známý propagátor gridu ve webdesignu, uveřejnil rozhovor s autorem CSS frameworku Blueprint, který má usnadnit vytvoření gridu. Blueprint není ještě stoprocentně odladěn ale už teď může posloužit jako inspirace pro tvorbu webu, navíc jsou tam i typografická nastavení, resetování css a tisková verze.

Na stránce projektu Blueprint je popis frameworku a odkazy na vzorový web, demonstrační stránku, dokumentaci i download css souborů.

Kobylky útočí!

Středa, 8. srpen 2007   Pokec
kobylkovité potvory

Dala jsem si chvilku dovolenou i od bložínku, ale už to bez vás nemůžu vydržet, a navíc, tohle prostě musíte vědět, abyste byli připraveni, protže stát se to může každému, komu leží na srdci osud lidstva :-)

Letos jsme z rozličných důvodů nikam nejeli a já jsem měla v plánu, že se budu válet a číst si, a občas nechám vytáhnout někam na pivko ...

Všechno je jinak, protže začal alfa test jedné nejmenované hry, a jestli si myslíte, že diablo bylo návykové, tak tohle je ještě horší. A navíc, přece nemůžete nechat Londýn v rukou pekelníků, tohle není žádný středověk, ale realita. Až moc, zdá se. Totiž ... před dvěma týdny se objevila poprvé. Kobylka, velká, zelená, vletěla do obýváku, a mláďata ji vyhodila ven.

Před týdnem, jak si tak hraju, najednou vidím jakýsi pohyb na zácloně, a ono tam v poklidu leze 10 centimetrové saranče. Pak se zastavilo a zíralo upřeným mrtvolným pohledem. Protže zbytek rodinky koukal na televizi, a když jsem vykvikla leknutím, koukali na mě, nemohla jsem dát průchod svým pravým pocitům, a milé saranče jsem tedy jen odchytla do pytlíku a vyhodila z balkónu.

Před třemi dny, krátce po půlnoci, zrovna jsem bojovala o osvobození Britského muzea, mi najednou něco přistálo na monitoru. Kobylka, obyčejná hnědá, asi 5 centimetrová, odehnala jsem ji, protže démoni ... a hele, vždyť ti démoni vypadají úplně podobně ... takové svinuté potvory, co se vznáší prostorem ... kobylka začala skákat po zdi a po stole, a nedala pokoj, tak jsem ji nakonec umlátila podložkou od myši, spadlo to někam pod stůl, a já jsem dovraždila její příbuzenstvo za monitorem.
Ráno si sednul ke kompu synáček.
"Je tam někde mrtvá kobylka, ať to nerozšlapeš", pravila jsem coby dobrá hospodyňka.
"Tys ji zabila? Teda tebe pustit ke kompu, ty násilné videohry na tebe mají špatný vliv ...", komentoval synek situaci a vlezl pod stůl, že mrtvolku pietně pohřbí.
"Hele, vážně bys toho hraní měla nechat, tady nic není, jen takový chuchvalec jakési trávy nebo nití ...".

Tak fajn, tak nejsem vrah kobylek, jen mám halucinace. Ale ona tam byla, fakt. Ať je to jakkoli, jsou za tím podvné síly, které se snaží odvrátit mě od boje proti zlu. A ačkoli u mě neuspěly, můj drahý jim zřejmě podlehl, a kdykoli hraju, prohodí něco jako: "Už zas honíš jakési pižďuchy po obrazovce ... kdyby ses radši starala o mě, to by světu prospělo víc ...".

Hellgate:London vyjde 2.listopadu, připravte se na lítý boj a obrňte se psychicky proti ústrkům okolí :-)

Diablo webík

Ďábelské odkazy

Sekce blogu

Komentáře

parajumpers k příspěvku Pozdrav ze záhrobí :)
Po, 14.10.2013 06:24
Pozdrav ze záhrobí :) - Chaos sanctuary
Rantalion k příspěvku Pozdrav ze záhrobí :)
Út, 27.08.2013 09:39
Zdravím SuE. Čirou náhodou jsem se vráti l na Tvé stránky a vzpomenul, koli [...]
MartinXC k příspěvku Pozdrav ze záhrobí :)
Ne, 25.08.2013 13:49
Zdravím SuE, po letech okénko nostalgie. S Diablem 2 jsem skončil před let [...]
melcz k příspěvku Pozdrav ze záhrobí :)
Čt, 08.08.2013 23:41
dobra zprava, rad si prectu nove prispev ky :) A D3 je pro me takova oddych [...]
anonym k příspěvku Pozdrav ze záhrobí :)
St, 17.07.2013 14:54
Zdravím SuE. Jsem rád že ještě žiješ:). Jinak všem diablistům co jsou zár [...]
Temno k příspěvku Pozdrav ze záhrobí :)
Po, 24.06.2013 22:42
Jsem rád, že to tu neumřelo... A taky, ž e nejsem jedinej blázen, kterej už [...]
A.Jey k příspěvku Pozdrav ze záhrobí :)
Út, 18.06.2013 23:26
ahoj .-)