Když to vypadá jako kráva, plave jako delfín a kváká jako kačena, je to určitě podnikový software
píše Khoi Vinh a tohle je zkrácený výtah.
V článku kritzuje design většiny podnikových systémů, ačkoli článek je inspirován reklamou na nové Lotus Notes (jestli se vám tam nic nehýbá, obnovte stránku, je to ale hodně úchylné, varuju ochránce zvířat).
Podnikové aplikace (např účetnictví, personalistika, komunikace) jsou drahé a mají mizerný interface, nejsou uživatelsky přívětivé. Částečně je to podle něho tím, protože tohle software se nedostává pod takovou palbu kritiky jako kdejaký kus shareware, který uživatelé nemilosrdně kritizují a požadují, aby to bylo v každé verzi lepší. Podnikový software je odstíněn od zákaznického trhu, protože je hodnocen primárně IT manažery, kteří dávají důraz na stabilitu, bezpečnost, a také si chtějí zabezpečit práci pro sebe a své podřízené, a pak tedy vyhovuje jen velmi malé části skutečných uživatelů.
Vypadá to, jako by tam nebyli žádní designéři. Proč se podnikovým software pořád uživatelům tak špatně pracuje? Možná IT manažeři jsou nadšenci pro technologie ale nejsou designéři. Možná je problém už ve školách, možná by se měli studenti informatiky učit o designu více.
Článek vlastně jen nadhazuje otázku, Khoi pozadí IS v podnicích nezná, ale v komentářích je několik dobrých příspěvků:
Jeden popisuje proces vzniku aplikace jako serii kompromisů, další popisuje současný stav: všechny podniky potřebují software ale málokdo má dost vývojářů, aby si to udělali sami, a tak něco koupí, aby to dělalo to, co chtějí ale uživatelská (ne)přítulnost se řeší víkendovým školením.
A ještě další to pokládá za důsledek historického vývoje v podnicích – jak už jednou nějaký software někdy zavedli, nemohou se bez něho obejít a jakékoli změny jim dělají problémy. Podnikový software se nedělal proto, aby byli uživatelé spokojenější, ale proto, aby se zabezpečily potřeby firmy, a to přetrvává. Začíná se to ale měnit, protže zaměstnanci mají větší zkušenosti než dřív, a protože i společnosti začínají přicházet na to, že aplikace, která se lépe používá, zrychluje práci.
Možná se vám to zdá trochu vzdálené téma od tvorby webu, ale trend v podnikových systémech směřuje k webovým rozhraním a webově se tvářícím aplikacím, a já jen doufám, že ta přítulnost webových aplikací se promítne do nepřístupných informačních systémů a nikoli naopak. Tak kdybyste se k tomu náhodou dostali, dělejte to jako web do portfolia, ju? :-)
23 Komentáře
Předchozí články
- Hromadný měnič
- 19.05.2019
- Možné výpadky webu v příštích dnech
- 18.03.2019
- Pozdrav ze záhrobí :)
- 21.04.2013
- A tečka ... zatím
- 14.05.2012
- Teplo, dědečku, teplo ... a v létě, kdo by to tušil
- 24.08.2011
- Krásné deštivé prázdniny
- 07.07.2011
- Wen Spencer - mix sci-fi a romance
- 23.06.2011
- Mmmm ... ta je tak sladká
- 18.06.2011
- Pojďte se bát
- 17.06.2011
- Patlámo, patlámo ... no teda, mámo
- 15.06.2011
Dál už to nevede, ale můžete se vrátit nahoru nebo proslídit archiv blogu nebo nakouknout do ďábelského fora nebo na odkazy. Kontakt: sue@centrum.cz
Poukázání na nedostatky uživatelského rozhraní ERP systému bylo opakovaně tvrdě a agresivně napadeno ze strany dodavatele. V první řadě se řeší chyby ve funkcionalitě. Že nějaká funkce zabere uživateli místo deseti sekund pět minut nikoho nezajímá.
Že je nějaká funkce nelogicky a uživatelé v ní často chybují je občas vyřešeno školením. Že v tom lidi chybují dál, je omluveno tím, že jsou: blbí, spali na školení, budou znovu proškoleni. Ve většině případů ale lidé rezignují a buď přestanou funkci používat nebo se skřípěním zubů apliakci používají.
SW se často vybírá na základě vazeb s dodavatelem, nebo že danou aplikaci používají jinde. Odborné hledisko v tom případě nehraje roli.
SW pro Windows za sebou táhne kouli původního DOSového předchůdce. Při návrhu se nehledí na standardy z OS, ale na proprietální vymyšlenosti dané vývojářské firmy.
Mám dojem, že čím dražší SW, tím horší GUI. ;-) Firmy, které na takový SW mají se nemusí příliš ohlížet na výkonnost, protože těží ze svého výsadního postavení.
Firmy prakticky vůbec uživatelsky netestují. Důležité je, že to nějak funguje. Že by to mohlo fungovat lépe málokoho zajímá.
* Lidé, kteří mohou z titulu své funkce zatlačit na dodavatele, jsou odtrženi od relity používání SW. Data ze SW pro ně někdo vydoluje. Oni se SW pracovat většinou nemusí.
Vzdálené od tvorby webu mi to nepřipadá, protože obdobný modus operandi je použit i ve vývoji webů pro subjekty, které "na to mají".
dodavatel nedostatky sice uzná ale bylo by moc pracné to předělat, protže by se to muselo celé přepsat a to "v té cizí zemi" nikdo neschválí
... a pak zjistíte, že problémy jsou v oblasti, kterou v té referenční firmě nepoužívali
čím víc na to koukáte, tím víc zjišťujete, že než ten převlečený "woknový klient", který je myšoidní a hezčí, tak radši zůstanete u emulace terminálu, která se ovládá sice divně klávesama, ale když to dostanete do ruky, je podstatně rychlejší a nehrozí vám z toho celodenního klikání "myší loket"
hmm, těším já se na toho webového klienta nebo ne?
.. že já su ten nespokojený králíček , co neví co chce :-)
Jako příklad uvedu třeba koncept tzv. "Output message", které slouží k vytištění formulárů (dokladů), jejich zaslání e-mailem, vygenerování ve formátu PDF, zasílání IDoců (XML filů) atd.
Když to poprvé uvidí běžný uživatel, který chce pouze vytisknout např. fakturu a najednou zjistí, že potřebuje zadat output type (který určí typ formuláře a tiskový program), výstupní medium, partnerskou funkci, partnera, jazyk a bůhví co ještě, tak mu z toho musí jít hlava kolem.
A takhle to je v SAPu se vším. Asi nejlíp to vystihuje tento vtip: http://jaros.ezin.cz/item/sap-je-nejlepsi-erp
k tomu vtipu .. vděčné téma :-)
ale kdyby měl skladník ve výdejně dát každému pohvizdovi součástky jen proto, že na ně ukáže prstem, těžko by se dalo mluvit o řízení, že
A systém, kde skladník zakládá kusovník .. tss, tož to je ještě větší maso než jsme doufali.
Takže milánku, sežeň si výdejku, a jestli došlo ke změně, tak ať se to dá do kusovníku, at nepřijdete o to ISO kvality (ehm, ISO "papírové kvality")
To jste hodne odvazny, ze napisete takovouto koninu. Mohu Vam rici, ze napr. novou verzi testujeme jiz skoro 2.rok (hold Wista) a nedeje se to jen u nas.
Bud delate obecny kram, nebo specializovany SW, ale i tak prochazi testem, jinak si ho nikdo nekoupi.
To psal Jiří Bureš, každopádně díky za obhajobu ;-) Souhlasím, myslím, že konkrétně v SAPu mají feedback od zakazníků dostatečný na to, aby nemuseli dělat žádné dodatečné testy.
Ani SAP nema takovy feedback, i kdyz od doby, kdy zajem byl soustreden na R3 nejaky cas uplynul. U masove rozsireneho SW je to mozne, ale u specializovaneho SW se proste uzivatelsky testovat musi, jinak by nebyl zakaznik.
---------------------------------------
1. Softwarový architekt
2. analytik
3. programátor
4. designer
Model dle webdesignerů:
-----------------------
1. První designer
2. Druhý designer
3. Třetí designer
4. možná programátor, aneb zbytek už se nějak dobastlí, hlavně ať je to hezký.
Při prvním setkání s offline verzí jejich aplikací jsem taky zažil značný šok. Jako člověk od webu jsem zvyklý, že aplikace by měla být srozumitelná na první pohled. Proto mě některé ty DOSové dialgy ve windowsové aplikaci a naprosto nepochocpitelné popisky naprosto vyděsily. Měl jsem možnost si díky příbuzenským vztahům promluvit o tomhle všem s jedním z členů vedení a jedna klíčová věta mi uvízla v paměti: "Uživatel opravdu nemá tuhle palikaci pochopit na první pohled". Tohle není web. Je to jako kdybyste čekali, že přijdete k soustruhu a okamžitě pochopíte jak se má ovládat. To je jeden pohled na věc.
Na druhou stranu musím uznat, že by to všechno mohlo být mnohem lepší než to je. Zatím jsem například ve firemní hierchii nenašel nikoho s titulem Designér UI. Je tu spousta vývojářů, programátorů, analytiků, testerů a pár grafiků. Jediný, kdo se designérovy vzdáleně blíží je analyitik. Funkci designéru ve firmě zastává tzv. Rada pro vzhled produktů, ve které zasedá management a činí rozhodnutí o tom co a jak má vypadat, případně co a jak se má spravit. Hodnotil bych to aspoň jako jakýsi náznak snahy. Ono to s tím zlepšováním taky není jednoduché, taková průměrná mzdová účetní po změnách v něčem, co už umí, ani trochu netouží. Nedvedete si představit, jaký prý byl problém přimět zákazníky k přechodu z DOSové verze na windowsovou.
Tento problém má zkrátka mnoho různých hledisek a nedá se tak snadno rozlousknout. Každopádně, kdyby se našel určitý počet lidí, které by nějaké ty zákulisní drby a pohledy pod pokličku českého ERP systému zajímaly, mohl bych o tom zkusit napsat víc. Kdyžtak se mi ozvěte.
Je to tak ja říkáš, informační systémy tu jsou opravdu hodně dlouhu a nějakým způsobem fungují. Proto nikdo ze stávajících zákazníků netouží po revoluci v GUI.
A opravdu ERP není totéž co WEB, i když jsou tu snahy o sjednocení s webem. Mám za to, že snaha aplikovat pravidla o přístupném webu na uživatelské rozhraní ERP asi nebude to pravé ořechové. Naštěstí to není třeba, protože tyto systémy jsou určeny poměrně úzké cílové skupině, nikoli masám.
Já bych to neviděl jako revoluci, ale jen jako prosté sladění se standardy. Když něco funguje jako tlačítko, tak to má vypadat jako tlačítko. Když se tisku říká tisk, tak se to má jmenovat tisk a ne generování výstupu. Sjednocení GUI a vyladění logiky aplikace by ušetřilo obrovské náklady a zjednodušilo práci všem.
Je zajímavé, jak programátoři, kteří denně používají standardní nástroje, vytváří nestandardní paskvily.
Další problém tkví v tom, že hodnotu použitelnosti je zbytečné vysvětlovat výrobcům ERP, oni nejsou ti kdo vytváří poptávku. Je potřeba to nejdřívě vysvětlit IT manažerům velkých firem, ti jsou určovatelé poptávky. Nepychubji o tom, že kdyby byla velká poptávka po snadno použitelných elegantních UI, SAP už by je dávno měl. Zatím je prioritou, aby to aspoň nějak fungovalo, pokud možno to nepadalo moc často a nebylo to drahé.
Myslím ale, že je to pouhá otázka času, kdy to těm IT manažerům začne docházet. Trh s ERP se jako každý jiný v čase vyvíjí. K poptávce po použitelnosti podle mě dojde cca. do čtyř, pěti let (může se to zdát hodně, ale když se vezmete, že půlka těch systémů má ještě pořád někde vevnitř kusy napsané v Cobolu...).