Chaos Sanctuary

A jaké jsem měla předsevzetí, že přece se nemůžu tím peklem v Londýně nechat pohltit úplně, a že něco napíšu, něco pěkného, milého, ze života, takový ten něžný lidský příběh, na jaké jste u mě zvyklí (nebo ne?), ale v tomhle vedru mi nějak vynechávají mozkové spoje nebo co.

Tupě zírám do obrazovky, a čekám, že za mě něco vymyslí, z čela mi kape pot na klávesnici, tlapky se mi lepí k myšce a myška se smutně táhne v té loužičce potu na stole, a musím připustit, že peklo vítězí. Žádný kvalitní příspěvek tady nebude, dokud se neochladí, a až se ochladí, asi vyrazím užívat života :-)

Ale vážně mě ten Hellgate zas hodně dostal, mám rozjeté 3 evokerky, každou jinou, a uvažuju o další, a můj chlap tvrdí, že by se obával o moje duševní zdraví, kdyby už dávno nevěděl, že žádné nemám ...