Když dovolíte, tak ta část, že 'při vstupu do vlny musí být už warshavské plachty zapnuty' dává celkem jasně najevo, že věci bez nich udělají pá pá. I kdyby ne, tak vaše miny skončí v čelní plachtě pronásledovatelů a ti je nemusí vůbec řešit.

[kam]

Jestli můžu, tak vaše RCLAC by jako nosič dost dobře fungovat mohlo, ale po instalaci doků by mu na bocích nezbylo místo pro kontrolní linky telemetrie, takže i kdyby bylo kam (Nezapomínejte, že flat packy se lepí na trup, ale toho mezi doky pro LAC nebude dost, i normální lodě si gondolami většinou zakryjí senzory) na to aby takovou salvu zvládlo. Museli byste telemetrii instalovat na čelo neo záď a střílet čelem k nepříteli. To by vás navíc kvůli požadavkům na komunikaci a dodatečnou senzor suite připravilo vpodstatě o celou útočnou výzbroj (proč dodatečnou senzor suite? kvůli dodatečným PD hnízdům. MUSÍTE u lodě kterou stavíte, počítat s tím, že nepřítel umí to co vy abyste potom nebyli ošklivě překvapení). Dále si uvědomte, že doky samotné jsou minimální investice. Většinu nutného prostoru vám bude zabírat logistika LAC - sklady náhradních dílů, nemocnice (ta bude sakra větší protože LAC sami jí nemají), alespoň nějaké přídavné ubytovací kapacity pro záložní posádky, sklady munice... je toho hodně a BC je podle mě na hraně toho aby to utáhl krátkodobě. Na dlouhodobé operace by se jeho účinná síla podle mého mínění postupně snižovala, protože narozdíl od dreadnaught-sized CLAC nebude mít místo na pořádnou dílnu a bude muset náhradní díly vozit a tudíž ne vždy bude mít všechno.
Podle mého mínění je to proveditelná platforma pokud k ní máte základny, které jí zajistí logistiku v dlouhodobém měřítku. Torch má sice slušnou vesmírnou stanici, ale ta by na něco takového vyžadovala přinejmenším přestavbu.

JEdno podotknutí k principu hyperprostorové obrany:
Jste si jistí, že se lodě v různých hladinách H-prostoru vidí? Například si myslím, že kurýrní člun na hranici pásem jóta neuvidí frachťák v nízkých deltách. Prom by počet jednotek nerostl jenom kvadraticky, ale přinejmenším kubicky a spíše ještě mnohem rychleji.

Tohle by nemusel být tak špatný nápad, jenom vě připomínky:
a) bojím se, že taková konstrukce není na obranu planet vhodná. Je ideální k zamezení přístupu do nějaké oblasti, ale rychlejší lodě by je mohli pomocí mikroskoků vymanévrovat z pozice, potom skočit na druhou stranu soustavy a vesele zničit to, co měly bránit (tady mluvím třeba o orbitální infrastruktuře), takže na obranu soustavy bych stejně použil spíš klasické lodě. Nicméně jako podpora takových lodí by byly skvělé.
b) a to je opravdový problém, myslím si, že se budují na místě v určité formě Graysonského doku, kam postupně dovážíš díly. Nikoliv z prefabrikátů. To by znamenalo, že v talbotu ještě dlouho nebude industriální základna na to aby jich smontovali více než zanedbatelné množství. (jistě dovezt díly i dok jde, ale potřebujete také velké množství zkušené pracovní síly). Možná by je RMN mohla v upravené formě začít stavět potom co si vyškolí dělníky na těch prefabrikovaných docích pro LAC. A používat je jako muniční depot s velkými zuby.

ano šlo by to pokud
a) budou mít čas odečíst klín střely a její harmonickou frekvenci
b) budou mít čas mytvořit rezonanční rázovou vlnu
c) budou mít to štěstí, že dynamika klínu všech střel bude naprosto stejná, protože jinak by zasáhly jednu a ostatní střely by to vsákly ani by nezpomalily. Já si myslím, že něco takového je ohlídané a střela si náhodně zvolí frekvenční rozsah svého klínu, takže bys je stejně musel zabíjet po jedné.

3) Jenže pokud nepřítel nemá štíty, potom se Laserovými zbraněmi dá střílet třeba na milion kilometrů, nebo i víc, nemá potom cenu utilizovat torpéda.
4) Pokud si všimneš, tak dnešní námožnictva se skládají většinou z fregat a torpédoborců... sem tam nějaký křižník. Je otázkou kdy nastoupila revoluce pro zavedení zvláštních tříd SD, ale fregata byla tehdy podle mě na úrovni síly srovnatelné s dnešní křižníkem.

1)Popravdě, bojovou stěnu jsem používaj už Homeworldu jedničce (rok tuším 97), takže počítám, že ve chvíli, kdy se opravdu začalo válčit ve vesmíru, tak o ní všichni dávno věděli. Jinak je formace omezená pouze možnostmi pohonu a bojová stěna by se dala udržet i dnes pokud by jsi měl například lodě s jaderným pohonem.

Tak, protistřely to v podstatě dělají. Likvidují střely svým pohonem nebo svou kinetickou energií. Jinak pokud by střela měla vletět do klínu (tím myslím do jeho oblasti působení, ne přímo do pásu gravitace) tak bude podle mě reagovat tak, že zkusí zjistit, co klín tvoří, jestli je to blbej přítel, nebo nepřítel... a prostě to zkusí zabít. Při výstřelu už má střela vypnutý klín, takže zaměřit by nebyl takový problém.
Jiná varianta než protistřela nebo náhodné překřížení dráhy ti prostě nevyjde, protože tu střelu prostě ničím nedohoníš.

Měl jsem včera takový nápad, zajímalo by mě jak by asi reagoval spider drive na zásah beranidlem... vzhledem k tomu jakou sílu má, by to byl podle mě overkill i na střední vzdálenosti, protože proti klínu (nebo dokonce štítům) je děsivě slabý. Co myslíte?

Ano, pro střelu platí stále stejné zrychlení, ale pro okolní vesmír je toto zrychlení rozloženo na delší čas (a tudíž je to nižší zrychlení).

Bolt:
No, s tím pohonelm by to asi bylo zajímavé, přinejmenším jednou vypnuli konpenzátor a použili nákladní loď, která potom měla zrychlení asi tisíc g. Ovšem její gravitory byly nastaveny na životní cyklus v řádu minut. U střel jsem předpokládal něco jako dnes mají střely na tuhé pohonné hmoty: U některých se dá použít vložka, která omezuje rychlost odhořívání paliva a poskytuje tak menší tah po delší dobu. Zmíněno však žádné omezení v tomhle ohledu nebylo a pohon by se dal nejspíše postavit (nebo vyprojektovat) těžko by měl ovšem větší zrychlení než řízené střely (96 000 g pro třístupňové střely mk17), zvláště, když je větší a má fungovat opakovaně. Pohony u střel jsou opravdu jednorázové.

Dobrá, také se připojím. Pokud jsem pochopil koncept, pak říkáš (Bolt), že bys použil nosiče na základě sondy.
Začnu jednou věcí, která by určitě nefungovala: Keyhole2 na ovládání apolla. Říkáš, že bys použil sondu (270 t) a na ní připojil několik (asi pět) střel (tj 5x80=400t) což nám celkem dá asi tak 800t-1000t (musíš počítat akcelerátory pro střely a silnějším zdrojem energie, také silnější pohon nejspíš zabere nějaké místo). Keyhole 2 má asi 20 000t. Hawk.
Ohledně odpalu ze stealth modu, tak na to můžeš taky zapomenout. Jistě, můžeš ty střely odpálit a ony opravdu doletí k nepříteli, ale jakýkoliv kapitán, který by věděl, že útočí na soustavu, bude mít přinejmenším v pohotovost svou EW. A tím jsi skončil, bez aktivních senzorů a času na opravy ti odletí devadesát procent takhle vystřelených střel někam do pryč a budou se snažit zabít prázdnou díru ve vesmíru. Navíc bez předchozích aktivních záběrů by ti nepomohl ani ten link k lidské posádce, prostě by neměli referenci podle které rozlišit pravou loď od EW... a uvnitř klínu je soust ale opravdu spousta místa, kam se dá loď uklidit. Stejně tak, už jsem tu někde myslím vysvětloval, že gravitační vysílání se dá lokalizovat (ne zaměřit pro palbu, ale lokalizovat) pokud jsi ve správné pozici. Pro sondu to ohlídáš, ale pro tohle množství nosičů, které by ti měly pendlovat tam a zpátky? Navíc tak, aby sis nezakrýval vysílání od jednotlivých sond? To by byl logistický problém hodný génia.
Ad pohon. Pohon opravdu vyhoří. Podle všeho jde u střel o prefabrikát s několika mody funkce, ale všechny jsou pro něj destruktivní (důvod proč nestačily nové fůzní reaktory a jeden pohon). Nicméně by se nosičům dala dát určitá forma klasického pohonu, spíše podobného pohonům průzkumných sond, potom budeš stále dosahovat zrychlení přes 1000 g, hlavně proto, že technika vydrží víc než lidé a proto si můžeš dovolit jít přes mez kompenzátoru. Ovšem s nezjistitelností by to bylo asi horší. Tady bych asi spekuloval, ale podle mně by nebyla udržitelná, zvláště ne v houfu. potom by stačilo jít po 'soft kills' a pomocí atomovky zhruba do té oblasti už se dá něco takového vyřadit z provozu (nemluvím o zničení, ale o vyřazení. Pokud by to Havenu stálo za to, tak Mantichorské sondy touhle metodou podle mě klidně zlikvidují, ale proč plýtvat střelou na něco, co vlastně nemá význam).

Celkově si myslím, že by idea nejspíš fungovala (ačkoliv v omezeném množství situací), ale bylo by prostě příliš drahé vyrábět něco tak křehkého (nemůžou mít štíty, tudíž energetická palba zaměřená na místo odpalu střel může mít zničující účinky i na 10 nebo 15 Mkm). Navíc proti mateřské lodi ti taky může přiletět něco velice dobře maskovaného a potom bys skončil, proto se u CLAC nechává vždy silný doprovod. Argumentuješ tí, že by nebyla nutnost držet v soustavě klasické lodě, ale musel bys tam mít onu doprovodnou loď nebo nějaké orbitální zařízení, a obojí by podle mně bylo náročnější, než prostě poslat do soustavy několik křižníků. Proti ničemu jinému by totiž tyhle nosiče nefungovaly. Flotily mívají doprovod z toho důvodu aby jim hlídal boky a také mají sondy. Pokud bys s něčím takovým přišel podruhé, tak křehkost nosičů znamená jejich likvidaci... a chytrý nepřítel by ti zničil zázemí a pok počkal pár dní, než ti začnou selhávat nosiče bez potřebné údržby.

A jen tak mimochodem, nadsvětelná komunikace má jistě svoje omezení a není to Deus ex machina, která zázračně vyřeší všechny problémy.

No, vzhledem k datu zahájení konstrukce (pokud počítám správně) už v té době byly položeny Invictusy a tak si myslím, že mají zabudovanou schopnost KH2, ale nemají gondoly s Apollem, které by toho mohli využít. A pokud vím, tak pevnosti mají kulové štíty ne klasické lodní, tam jsou jim vylepšení z hlediska čelní/záďový štít celkem jedno.

Ad Dalin: Ano, ale nepoužil je k FTL telemetrickému navádění, ale k nadsvětelnému monitorování nepřítele. Střelám potom posílal pokud si dobře pamatuji příkazy přes normální telemetrickou linku z lodi a to rychlostí světla.

Popravdě řečeno 8. flotila byla u trevorovy hvězdy, protože je to tam zakázané pásmo a žádný zvědavý merchant nemůže bonzovat nepříteli co tam vlastně maj a jak to vypadá.