Pokud jsem se Bolta svou kritikou nějak dotknul, tak se omlouvám. Kritika směřuje na tvé nápady ne tvou osobu. Však taky kritika a hledání chyb je základní postup vývoje čehokoliv. Navíc, člověk je tvor šťouravý, takže hned začne na všem hledat chyby, a ne skákat radostí. Ber to ale z té lepší stránky, umožní ti to svou koncepci dopracovat/přepracovat, aby byla plně funkční...

To mě opravdu nenapadlo, dát hned za ten hlavní další rezervní prstence. Nejspíš ale co nejdál od toho hlavního (samozřejmě v rámci použitelnosti uzlů), aby případné sekundární efekty poškození hlavních uzlů co nejméně zasáhly ty rezervní.

Teď mě napadla ještě jedna nevýhoda u obranyschopnosti SB. Ať nacpeš na loď kolik chceš pancíře, uzly musí být za každé situace na povrchu lodi, takže na ně nemá jakýkoliv pancíř efekt. A vzhledem k tomu, že základní funkce SB závisí na funkčních uzlech, je zranitelnost SB (ve smyslu jeho vyřazení z boje, nikoliv hned zničení) značně zkompromitována.

Ono mi taky přijde, že za tuhle cenu a tonáž je opravdu lepší pořídit si deset Katan.

Souhlasím, že vrata by se bývala měla dát odpálit pryč, právě pro tyhle případy, ale to stále není chyba HH. To jen konstruktéři někde něco vynechali. A odpalovat od oka něco, co není určeno k odpálení není dobrý způsob. Odpálení ručně položenými náložemi by jistě poškodilo kolejnice na odpalování, nehledě na okolní prostor, což mohlo podstatně kompromitovat strukturální integritu v té části lodi...

Co jako chceš ignorovat? To s tou odolností? To moc ignorovat nemůžeš. Tohle téma je "ignorujme některé omezení daná DW" ne však téme "ignorujme fyziku". Pokud myslíš to stěma uzlama, tak fajn, ale jak to chceš obejít? Navrhni něco na zazálohování funkce uzlových prstenců a my se s o tom pobavíme...

DD s odolností SD bude tehdy, pokud bude mít DD velikost a tonáž DD. Opak je jako trrdit, že jde udělat neprůstřelná vesta s odolností tanku. Lze udělat nadprůměrně odolná vesta, která bude větší než normální a vydrží o dost víc. Přesto, pokud z tý vesty neuděláš něco jako tank či mecha, je spousta věcí, který prostě nemá šanci přestát, ačkoliv tank by to samé vydržel. V honorverse si stačí za vestu dosadit DD či cokoliv lehčího než SD a za tank SD.

Základem toho je, že SD dělá z vnější části lodi další obrannou vrstvu, která je "přijatelné bojové poškození", zatímco jádro nutné pro běh lodi je nepožkozené. U něčeho o hmotnosti 400kt prostě nemůžeš udělat to samé. Nemáš tam takový prostor (ten vychází z tonáže), abys mohl pohltit energii zbraně, než se dostane ke kritickým částem. U štítonosiče můžeš tak maximálně lepit jednu vrstvu brnění na sebe, ale ani brnění není vše. Ony i právě ty odtlakované místnosti a chodby mají svůj speciální "zádržný faktor" co se týče zásahu lodi. Další faktor, proč bude štítonosič zranitelnější než normální loď je to, že krom brnění tam není nic, co by se dalo postrádat. Tvůj štítonosič je v podstatě sada uzlů, reaktory, generátory bočních štítů a nějaké AI centrum v tvrdé skořápce. Když se u pilotované lodi prostřelí brnění, stále je šance, že laser proletí nečím, co je postradatelné - co je potřebné/komfort pro posádku, ale ne pro běh lodi. Naopak u SB(nechce se mi psát furt štítonosič, ŠN vypadá divně, takže zkrátím anglický překlad shieldbearer) není co postrádat. Když se ti něco propálí skrz pancíř, vždy trefí něco důležitého a je velká šance, že něco safra důležitého.

4 oddělené moduly jsou fajn, ale ty můžeš mít jen pro generátory bočního štítu, reaktory a počítač (když beru ty hlavní věci). Prstence uzlů budou vždy 2 a už odstřelení jednoho de facto odstavuje jednotku. A zrovna právě prstence jsou to nejklíčovější, protože SB využívá svůj klín k ochraně svěřené lodě...

Upřímně, tyhle štítonoše by se daly snadno zpacifikovat tím, že neodpálim vše najednou, ale pár sekund před hlavní salvou pošlu zlomek střel na štítonoše. Vzhledem k tomu, že na obranu proti střelám jsou víceméně samy (+ nějaké lehké jednotky/LAC), předsalva by jich měla většinu zpacifikovat a hlavní část salvy se vrhne na SD.

Porovnávat bojovou výdrž LAC a SD je zhůvěřilost. Rozdíl mezi normální lodí (natož LAC) a lodí bojové stěny je v konstrukci drastický. Už na začátku sérií byla sebevražda jít s BC proti BB a jít s BB proti SD byla sebevražda na druhou. Proč? Protože zatímco BB je BC na steriodech (ano jsou tu rozdíly - havenské BB měly daleko větší střelovou výzbroj), SD je něco úplně jiného. Konstrukce SD spočívá ve dvou vrstvách. Vnitřní jádro se skládá z velistelkých pozic, strojovny, počítačů... prostě všeho nutného pro běh lodi za boje. Pak je tu vnější část, kde jsou ubikace, sklady a redundantní prostory. Mezi těmito dvěma vrstvami je další pancéřování. Při boji tak slouží vnější vrstva jako prostor redukující škodu. SD může udržet spoustu poškození, mít vnější vrstvu na cucky, ale v podstatě být plně funkční... což slabší lodě nemohou protože tam nejde provést tato konstrukce. A ani u nepilotované věci o 400kt to nepůjde... Mám pocit, že jo to tenhle infodump, ale nechce se mi to pročítat - http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/78/1

Dobrá, s tou tonáží jsem se sekl, nechtělo se mi to hledat, ale stejně si myslím, že o moc pod těch 90kt to nepůjde.

Nicméně myšlenka narvat tam větší uzly je zajímavá a celkem proveditelná. Liďácká CA classa Mars měla uzly skoro o veliosti/výkonu BC. Nicméně si myslím, že to bylo zaplaceno zvýšenými nároky na energie. U malých lodí - DD sized - by to bylo možná ještě zřetelnější a větší reaktory/větší počet reaktorů by byl znatelný úbytek v prostoru. Přesto by to možná za tu námahu stálo. Pak by i DD dokázal shodit b.štít SD. Ale to se bavím teď o pilotovaných lodích.

U nepilotovaných lodí na jedno použití to samozřejmě může být jinak. Podle toho, jak dokázala obchodní loď přepálit své motory a dostat z nich na chvilku o dost vyšší výkon (povídka With one stone, česky si nepamatuji název), by mohlo být možné uzly přepálit, aby daly větší g.puls. Pak by i něco kolem 50kt bylo úspěšné. Otázkou ale je, zda-li je to ještě výhodné. 54kt odpovídá cca 400 MDM, nebo 320 MDM a 40 AMDM. Což +- i odpovídá střelám potřebným na zahlcení jednoho SD, možná je to o trochu víc. Jenže tvůj plán spočívá v tom, poslat jich tam několik a doufat, že nějaká pronikne. I proti jedinému SD určitě o několik platform přijdeš, včetně té, které vystřelí. A to je brutálně nevýhodné v porovnání s obyčejnými střelami.

To je vlastně další stupeň problému. Pilotovaná loď riskuje posádku a nepilotovaná zase je stavěná na to, aby byla na jedno použití. A aby byla i ta nepilotovaná použitelná, musí mít tonáž někde nad 50000kt, když se pohraje s uzly. A to jsou stovky MDM. I nejspíš proto se od GB upustilo. Je mnohem výhodnější použít konvenční střely... Není divu, že "nápady" na GB zbraně jsou na anglických fórách rychle zašlapány

Pokud si nějak nepohraješ z uzlama (v jakýmkoliv směru), tak mi přijde 50-75kt málo. Je to v podstatě jen o něco víc než LAC. To bych možná viděl, že sundá b.štít BC i BC(L), ale na SD by člověk potřeboval asi něco jako LC, což je tuším někde 125-150kt (odhad). Jinak pokud stále počítáš se základní útočnou vzdáleností, tak to bude stále probém ať se použije cokoliv. Technika Havenského sekoru je rozhodně tak daleko, že nic bez povolení do útočného dosahu e.zbraní, natož GB, nevstoupí. Pokud se nějak nezvětší dostřel GB, jsme podle mě celkem namydlený...

Dobrá, jen připomenu známá omezení:
0) GB potřebuje funkční gravitorové prstence, nejspíše oba dva
1) Nacpat GB do střely je blbost, protože to ti nesundá nic
2) GB v něčem jako sonda/mobilní gondola/mina by nefungovala, protože tyhle pohony nejsou stavěny na energie potřebné k vypálení
3) GB v LAC je kvůli slabším uzlům schopen sejmout boční štíty jiného LAC  nebo DD. Možná i LC (což by díky beta na druhou taky mohlo jít). Cokoliv výše je problematické

Upřímně, největší problém v použitelnosti GB je jeho dostřel. 100k je málo i v SDM prostředí. V MDM prostředí, kde ti ještě RMN kazí plány svými vyspělými sondami (pokud by RMN vylepšovalo GB, tak je situace v tomhle ohledu trošku lepší, ale vždy se musí předpokládat, že soupeř bude nakonec mít techniku srovnatelnou s tvou). Navíc pak, současné prostředí spoléhá na zahlcení soupeře střelami, takže sundat mu b.štít je nakonec fuk. Ale když už tu jsme... Když je tohle vlákno pro šílené nápady, tak sem jeden hodím:

Speciální loď velikosti LC/LA. Vybavená spoustou maskování, aby při své tonáži dokázala držet maskování jako LAC, se kterými by se nasazovala. Tahle loď by měla na sobě několik dalších "falešných" prstenců. Falešných proto, že by nesloužily ke generování klínu, ale když by loď střílela GB, přidaly by se ke generování pulzu. <my crazy theory>Pulz generovaný takto kaskádovitě jednotlivými prstenci za sebou by mohl mít o dost zvětšený dostřel. Třeba až k jednomu milionu km. </my crazy theory> Pokud by se nepodařilo nějak zenžinýrovat energetická torpéda, aby láhev s plazmou vydržela 2,5 sekundy místo jedné, nevadí. Máme tady přeci doprovodná LAC s jejich střelami. A jen tak mimochodem, dostřel energetických zbraní proti cíli bez štítu je zrovna akorát 1 milion. Takže si užijou Ťuhýci a i silný osový graser, který moje platforma (říkejme jí třeba Pásovec, kvůli řadě falešných prostenců, které by mohly připomínat pásy) náhodou měla...

Návrh 2: Pracovní název Nova. Šlo by o obranný prvek pevností založený ba GB. Pevnosti mají kulové štíty, o nichž předpokládám, že se generují podobně jako b.štíty lodí. <předpoklad>Pokud by se podařilo nějak zkontruovat "falešné" uzly, možná by se daly použít ke generování bočních/kulových štítů (možná i pro slabší verzi válcového klínu, za který v "omezených" tématech bojoval Bolt).</předpoklad> Sice by to možná sebralo trochu prostoru v pevnostech, ale můj cíl je, že v okamžiku, kdy by střely byly v odzkoušeném dostřelu (odhad 250k km), sepla by se Nova. Falešné uzly, které generují kulový štít by vyslaly ven pulz, slabou obdobu GB. Tento pulz by se šířil všesměrově (proto Nova) a ochromil/zničil by střely v účinném dosahu.

Víme jen to, že HP brutálně omezuje dohlednost a že je to silně nestabilní prostředí. Ostatní víceméně nevíme. Nevíme, jaký efekt má HP na stacionární tělesa při dlouhém pobytu. Nevíme vlastně ani dohled v HP, pokud vůbec existuje stabilní číslo... Dokud se něco z toho nedozvíme, nemá cenu tu dělat nějaké odhady, co se dá postavit. Rozumově bych rád byl neutrální, ale přísná povaha vesmíru HH mě nutí být skeptický (v ST bych řekl třikrát hurá a zařadil to do svých povídek...). Ostatně je lepší být skeptický, než si malovat vzdušný zámky, protože skeptikovi se nezhroutí celý plán, když slovo boží řekne opak...

Když těleso roziješ na atomy, tak zákon zachování energie platí stále. Kinetickou energii, kterou mají částice, když je těleso pohromadě si ponechají i po rozbití. Nicméně k nějakým změnám energie dojde, protože klín částice urychlí/zpomalí svým působením. A energie na tuto změnu se někde musí brát. <vlastní názor>Nejspíše z energie uzlů a z g.jímky odkud se čerpá část energie při běhu klínu. Proto si myslím, že pokud hodně velké těleso zasáhne klín, sice se rozbije, ale je tu spousta - sakra velká spousta - částic, které si berou energii na změnu své rychlosti. Ta energie bude nakonec mimo únosnou mez a uzlu letí do luftu...</vlastní názor>

Tak na honorverse wiki je m.j. tohle:

For centuries, the theta band had represented an inviolable maximum for hyperspace travel. By using hyper generators almost twice the size of conventional ones used by most other star nations, the Mesans broke the iota wall and the kappa wall, reducing, for example, the transit time from the New Tuscany System to Mesa from forty-five to less than thirty-one standard days. This made possible a conventional looking, but faster than any existing, dispatch boat design which allowed the Alignment to get news faster than it should have been able to do, and to issues and distribute orders equally quickly.

Takže nakonec to je hyperpohon, jen má hypergenerátor na steroidech. Ale je trochu megalomanský dávat tomu novej název, když to je jen upgradnutá technologie. To je jako kdyby RMN začalo říkat svým Ťuhýkům, Fretkám a Katanám místo Light Attack Craft třeba Über Attack Craft ...

Podle tohodle - http://infodump.thefifthimperium.com/site/entry/Harrington/265/1 - jsou translace do HP nedetekovatelné, pokud o soupeři nevíš. Pokud ho sleduješ a najednou ti prostě zmizí, je jasné, že přešel do HP, ale vlastní akt přechodu asi nezjistíš. <vlastní názor>Možná, že kdyby seděla sonda pár tisíc kilometrů od lodi, ale jinak asi ne.</vlastní názor>

Upřímně nevím, co je streak zač. Vím jen, že zpočátku to mělo být vylepšení hyperpohonu, ale už si nejsem jistej, v co se to přerodilo...

Řekl bych, že ty kondenzátory u HG budou nějak spešl. Rozhodně je nejde nabít "do zásoby" předem, protože to by je lodě měly nabitý permanentně, což se ale neděje. Proto si myslím, že jakmile dáš povel k přesunu do HP, už to nejde vzít zpátky. Koneckonců, kam by se ty kondenzátory vybily, když budou nabitý na 90%. To by byla pěkná šlupka kdyby se vybilo zpět do lodě to, co pracně nabíjela přes 2 minuty ...

Hmm, teď jsem si znova přečetl ten infodump, kde se nic o kondenzátorech nepíše. Je tam jen "[generator] spins its field up". Takže ta energie asi nejde do kondenzátorů, ale přímo se z ní vytváří ono pole, které s další a další energií roste, až nakonec se tam vejde celá loď a dojde k translaci. Tady se můžeme jen domnívat, co se stane, když loď zruší probíhající vytváření translačního pole. Podle mě by se nic nestalo. Pole by nejspíš jen zmizelo nebo se hodně rychle smrsklo, takže příště by loď musela začít odznova.

No, určitě je nějaká zpětná vazba mezi klínem a uzly, jinak by nefungovalo ono střetávání dvou různých klínů. Na druhou stranu, při tom se ti gravitační působení dvou různých prstenců v jednom prostoru interferuje, zatímco hmotné těleso (s vlastní zanedbatelnou gravitací) ti g.pole klínu nijak nemění. <vlastní názor>Podle mě budou proto následky žádné či naprosto zenedbatelné...</vlastní názor>