Tak názvově bych to nepřeháněl. Ono stejně nakonec budou všechny lodě mít streak a hyper(uzly alfa) jim zůstanou jen na plachty ve vlnách/červí díry.

Když naprioritizujou zdroje, tak bezpilotní model by mohli mít během několika měsíců až roku. Pak zrekvírujou některou stanici, případně nějakou upraví na nemodernější techy (upravit jednu jedinou by taky nemělo trvat déle než ten rok) a postavit tam DD/CL (půl roky odhadem) sized model pro testy naživo. Po něm asi postaví i pokročilý testovací model, možná BC-sized, aby odzkoušeli těžší lodě (rok snad)... Když k tomu přihodim, že každý model s posádkou budou testovat 3 měsíce, tak máme... 4 roky při pesimistických odhadech. To bych viděl jako dobu, kdy by se nejpozději měly začít dělat plány next-gen SD, spíš se tam ale nechá volný prostor, kdyby admiralita streak schválila. Záleží tedy, zda by se postavil i testovací model velikosti SD (a tím se nestihla série), nebo se spolehnout na testy při nižších tonážích. Nakonec bych viděl spíš tu první variantu, ale v next-gen SD by se vynechalo volné místo, aby se po kompletním otestování streaku mohl provést (realtivně) snadný refit...

Tak jsem dosadil ty čísla pro kurýry a pro jejich hmotnost v rozmezí 20k-50k vychází nabíjení hypergenerátoru pro 20Megatun 272-278 sekund. Takže jen o necelou půlminutu než SD .

Jinak pokud jsem systém střel pochopil, oni samy se během letu na g.stopu nenavádí. Po dobu letu řídí jejich směr loď a ta je většinou řídí podle g.stop, co ona vidí. Proti spiderům by se holt střely zaměřovaly naslepo z pohledu lodi (střela bude mít stále jasné instrukce z lodi) na místo zachycení tepelné stopy. Ideálně by se pak vedly podle informací sond GR, které by zpoza soupeře pozorovaly jeho tepelné emise a pomocí FTL posílaly přesné souřadnice lodím, které by podle toho navigovaly střely.

Ona vlastní práca střel přijde až v poslední fázi, kdy loď střely přestává řídit, protože komunikační lag znemožňuje řídit střely proti lodní obraně (nyní pomiňme Apollo, pro tohle je jeho existence nedůležitá, jde mi tu o základní princip). To jsou střely proti soupeři sami a sami si ho musí najít, nicméně obdržely od lodě poslední instrukce, kde přibližně ho hledat. Střela si pak cíl vyhledá sama, právě podle g.stopy, ale protože už se stalo, že střely byly použity na lodě bez zaplého klínu, musí mít střely i dobrý radar s lidarem. Proto by střely navedené hodně blízko spider lodě tu loď samy našly a zaměřily se na ní...

Nicméně beru zpět připomínku z předchozího příspěvku, protože jsem udělal ještě jeden výpočet. Při zrychlení střel 48000g a době 275sekund uletí střela "jen" 18milionů kilometrů, což je na prostředí MDM dost málo. Nějak si nedokážu představit, že by lodě GA zahájily palbu až v téhle vzdálenosti a spider loď až tehdy zapnula HG. Prostě mě nenapadá za uši nepřitažená simulace, kde se u sebe ocitnou lodě MA i GA, mimo hyperlimit a dozví se o sobě až pod 18 milionů kilometrů...

Já mam pocit, že Simoes byl ve vývoji streak drive důležitou osobou. Kdyby byl jen řadový technik, tak by byl odklizen v okamžku, kdy začal být labilní. Proto si myslím, že o streaku ví skoro vše, takže nebude problém vytvořit alianční verze. Nehledě na to, že s pokročilou miniaturizací (atd.) mohou být verze GA ještě lepší. A vzhledem k tomu, že doky na SD se postaví až za několik let, má trio HSF dost času postavit a odzkoušet vlastní prototypy pohonu a ty pak zakomponovat do plánů na novou generaci SD. Proto čekám, že všechny SD, které RMN v budoucnu postaví, budou defaultně vybaveny streakem. Bude to celkem nepříjemné překvapení pro MA... Nakonec sice přijdou na to, že GA o MA ví, ale budou si myslet, že to jsou jen C-Z s informacema od McBridea. Ani je na chvíli nenapadne, že by mohli mít v rukou živého člověka, natož pak předního vědce ve vývoji důležité technologie...

Ono vyšťourat něco na v RF usvědčujícího je z toho, že jso v podstatě MA bude těžké. Jediná dvě spojení jsou ADett a soustava Daria. Plus nějak ty Mannerheimské síly u těch červích děr, které asi ví, o co MA jde. Podle mě maximálně ty mohou být slabším článkem. Třeba něco jako, že na Mesu přiletí HH a bude dštít síru (a střely), pokud se nedozví všechno o MA. Nějaká jednotka prohrabávající se daty/lidmi může najít informaci, že Torchská červí díra má objevené vyústění. Nejspíš si domyslí, že Dožínky na druhé straně sejmula MA a pošlou tam dírou několik SD na "zdvořilostní" návštěvu. V závěr by se jim mohlo z přeživších podařit vytáhnout něco o MA/RF. A i kdyby ne, někdo z podřízených určitě poví minimálně to, že jsou z Mannerheimu. A to už je stopa... Tak jako tak... já pokládám za nejpravděpodobnější, že se GA dostane k MA přes Torchskou díru...

Jinak k těm spider SD. Někdo zmínil, že mimo hyperlimit by mohly snadno zmizet do HP... já bych to neviděl tak horký. SD o 8m musí na přechod čekat 240 sekund. SSD o 20m to bude mít ještě delší (sice ne nějak drasticky, protože pro kurýra prý to trvá 30 sekund. A protože kurýr určo nemá 1m, je křivka týhle závislosti nejspíš logaritmická... neví někdo tonáž kurýra? Že bych zkusil tu křivku dopočítat...). Rozhodně při palbě z určité vzdálenosti, nebudou mít čas utéci. Samozřejmě je tu otázka, kde by se vzaly lodě MA i GA v bitvě mimo hyperlimit, ale možnost to je...

G.pás lodi je prostor, kde gravitace přechází z nuly na hafo g (tisíce minimálně). Cokoliv do toho vletí bude roztrhaný na atomy a ty pás rozpráší do různých směrů. Nějaké atomy určitě zachovají směr (spíš vyhrají náhodný směr tam, kam chceme) a poletí na loď, ale domnívám se, že pouhé atomy dokáže zastavit i protiradiační/protičásticové stínění lodi...

EDIT... Dalin to řekl taky...

Ono ani tolik nevadí poukazovat na druhou světovou válku či dokonce Německo. Spíš přímé zmínění Hitlera nebo nacizmu a nebo nedej bože jejich srovnání s něčím, o čem se mluvilo, často značí, že autorovi takového příspěvku došly nápady a argumenty.

Mafio má pravdu, že ačkoliv to byla monstra, oba dva uměli skvěle manipulovat svým okolím.

To, jak se Hitler dostal vůbec k moci a hlavně to, jak dokázal ovládat davy. Stalin zase dokázal manipulovat jednotlivce. Když vznikla protihitlerovská koalice a začalo se scházet trio Stalin - Roosewelt - Churchil (dřív Chamberlain), dokázal Stalin oba zmanipulovat tak, že věřili, že je Josip jejich přítelem a sami začali o jeho přízeň soupeřit. Jeden z nich ho dokonce nazval "strýčkem Joe".

Nicméně bych v téhle diskuzi radši nepokračoval, protože podle aplikace Godwinova pravidla nacistických analogií je thread, který začne tyto analogie používat de facte vyčerpaný

Dettweilery se staví až teď, protože spider je teprve nedávno dokončená technologie. Původně se měla odzkoušet na Sharcích, a OB měly provést Detty, ale holt se plány urychlily... Jinak Dett by měla být spider obdoba SD(P), pokud si to ještě pamatuji správně.

S těma ofenzivníma operacema bych to neviděl tak bledě. HH dokázala provádět Cuttwormy za nepříznivější situace (co se týče počtu lodí a jejich rozmístění - teď třeba není potřeba hlídat tolik Trevora) a to ještě proti RH. To, co stačilo na první Cuttworm nyní proti SL napáchá neskutečnou paseku. A klidně na tu budou stačit MDM či dokonce ještě kondenzátorové MDM ze skladů...

Ohledně tepla doporučuju přečíst http://www.projectrho.com/rocket/rocket3w.html. Ta hlavní věta je "There Ain't No Stealth In Space" a zbytek se točí kolem vysvětlení proč. DW to sice ochcal tím, že nechal zrádné teplo odvádět gravitorem pryč, jenže u spideru si opravdu zadělal na problém. Ledaže by si na něj zadělal schválně a vlastně by to byl nakonec problém MA, ne jeho . Spider lodě s posádkou můžou odvádět teplo nějakým směrem, ale stačí, aby tím směrem byla jediná sonda, a vše je v háji. Natož pak v obydlených soustavách, kde budou sondy a další stacionární soupravy všude možně. To, že RMN nezachytilo spider střely má dva důvody. Zaprvé klín odvádí veškeré teplo, takže tepelné senzory jsou zastaralé a nejspíš nepoužívané (koneckonců na lodích se nepoužívají určitě, jinak by liďáci HH zachytily, když se blížila u Kerberu pod reaktivníma tryskama). Pokud ale opravdu Simoes o téhle slabině spideru ví (nebyl bych si ale tím moc jistý), brzy se dočkají své renesance. Druhým důvodem by mohlo být to, že spider střely vyzařovaly málo tepla na zachycení, ale o tom sám pochybuji. Předpokládám - nepamatuji se totiž přesně - že spider střely jely na nějakou fúzní jednotku. A ta je sakra horká a střela není tak velká, aby se dalo teplo rozložit po velké ploše.

Můj názor je ten, že se při obraně soustav začnou používat tepelné senzory, čímž v podstatě ulomí hrot spider lodím i torpédům. Taky lodě nejspíš začnou tepelné senzory používat a něco by se mělo vejít i do sond. Vzhledem k tomu, že takhle by ale celý koncept spideru byl brzo velmi... zdiskreditován, čekám, že tady zasáhne nějaké to "David Weber ex machina"... Nejsnazší by bylo, aby Simoes o tepelné slabině spideru nevěděl...

Gravitace je křivá v jakém smyslu? Ono hádat se tu o generování gravitace v budoucnosti je blbost, když ani teď nevíme, co je vlastně zač. Gravitony? Gravomagnetické vlny? Zakřivení x-tého rozměru? Když ani nevíme, co to je teď, nemáme moc co křivit...

Uzavření boku lodi ti pohon neznemožní. To právě naopak uzavření čelní/zadní stěrbiny ano. A vůbec nezáleží na síle oné bariéry. Však to byly jako první Ťuhíci, co používaly příďové štíty a při jejich zapnutí nemohly zrychlovat. A až pak tuším nějaký Saganami přišel s bucklerem, který neuzavírá štěrbinu úplně, takže loď může zrychlovat. Boční štíty tomu vůbec nebrání, ať jsou silné jakkoliv (nebrání z pohledu nemožnosti zrychlovat. Domnívám se, že b.štíty o síle g.pásu by měly nějaký neblahý vliv na g.pole). Dále, kdo říká, že silný boční štít by nemohl mít střílny jako ten slabý? G.pás je nemá, protože by to byla katastrofa pro pohon, ale boční štíty tohle omezení nemají. Není důvod tam nemít střílny. A i kdyby ve štítu o síle g.pásu střílny být nemohly, byla by to jen malá nepříjemnost výměnou za obrovské posílení obrany lodi.

Gravitor=pohon, protože gravitor=pohon. Neprůstřelnost g.pásu je sekundární efekt, kolem kterého se pak postavilo válčení. Neříkám, že není možné postavit nějaký generátor štítu o síle g.pásu, ale tvrdím, že není možné pomocí uzlů udělat g.klín bez jeho pohonných složek. Jednak si myslím, že samotná existence tak silných pásů gravitace má za následek vznik "pohybových" efektů, ač v klidu se efekty jednolivých pásů "vykrátí". Zadruhé generování klínu pro pohyb je základní funkcí uzlů, na které jsou konstruovány od kostry. Tato funkce je základní, takže je pravděpodobně začleněna jako hardware, takže se nedá vypnout.

Já stále tedy nevidím, co křivého by se mělo narovnávat. Prostě se vypnou jedny uzly a druhé začnou generovat něco jiného.

Pokoušet se o něco takového němělo doteď smysl? Ono nemělo doteď smysl vymýšlet lepší obranu lodí na bocích? Jak myslíš, že vznikly boční štíty? Pokoušeli se uzavřít boky něčím jako g.pásem, ale nedokázali přijít na nic tak silného (myslím, že proto, že tak silný pás gravitace na boku by narušoval vlastní g.pásy a možná i g.pole v němž loď je), tak nakonec přišli s bočními štíty. Upřímně, kterého čtenáře nenapadlo zamyslet se nad tím, jak uvělat neprůstřelné i boky? Mám pocit, že to napadlo i každého vědce v HH. A nejočividnější nápady jsou generovat další dva g.pásy na boku a generovat válec kolem lodi. Proto si myslím, že je to nemožné, protože něco tak očividného by v honorverse již existovalo, kdyby to bylo možné.

No právě. Tuhle nespokojenost s přestěhováním z těla do lodě by anulovalo vychovávat ho tak od narození, jenže to pak vyvstávají výše popsané problémy.

Atentátník není dobrý příklad. Atentátník je dobrovolník, který svůj pud dobrovolně potlačí. Jenže u pěstaovaných mozků se jich nikdo nebude ptát, zda to chtějí dělat či ne. Takže pud sebezáchovy se může kdykoliv ozvat...

Bolt: Nicméně změna na plachty je přepnutí na uzly alfa. Pokud bys viděl válcový klín jako modifikaci bety, musel by ses taky potýkat s obdobím extra zranitelnosti. I při plném nažhavení beta uzlů trvá chvíli, než se klín plně utvoří. Nějakou dobu je tam nezřetelná vrstva gravitační deformace, snadno prostřelitelná. A já pochybuju, že by se dal normální klín doslova ohnout. Za předpokladu (to zdůrazňuju, protože stále jsem proti), že válcový klín by byl možný, musel bys vypnout normální a pak nechat chvíli nabíhat válcový. Pro střely by to možná nebyl problém, ale pro lodi jo.

To nejvíc, co DW kdy vysvětlil gravitor bylo, že to je jako mačkat semínko melounu mezi dvěma prsty. Zároveň pak, že loď klouže na "vlně" vytvořené klíny. To znamená, že ty klíny mají na svědomí pohyb lodi a pole účinnosti klínu je právě ono grav. pole, obklopující loď. Z toho pohledu, jak to chápu já, vytváří dostatečně silné pásy ono pole, ve kterém se lodě pohybují. A tím pádem není možné vytvořit klín bez "pohonné" složky.

Edicus: Já měl vždy představu, že loď má dvě plachty a že každá má střed v prstenci uzlů, přičemž plachta vytváří takový rovný "deštník", za každou hlavou lodi.

- máme očekávat několik samostatných románu z Honorversu, rozšíření některé kratší povídky a historii Alfreda Harringtona než šel na medicínu

Upřímně doufám, že to bude zhrnovat i román o Sarnowovi a Slezsku

Lehkých jednotek RMN je dost, aby pokryly většinu toho, co se může stát v n-prostoru a nepočítáš soupeřovy SD. Ale je pravda, že tu budou vznikat slabá místa, kde i soustředěný útok sil FF by mohl uspět. SEM nyní podle mě v tomhle ohledu trpí overexpanzí podpořenou válkou s RH. Během druhé války s Havenem byla výroba soustředěna na SD(P). Menší loděnice sice jely tu a tam menší jednotky, ale proto, že nemohly stavět SD(P) nebo novou univerzální BC(L) - to sice později. Každopádně RMN mělo dost lehkých lodí na obranu svého prostoru, obchodních tras a patroly u spojenců. Jenže se Slezskem a TQ prostor na hlídání přibyl, lodí lae už tolik ne. Ve Slezsku se sice dá řici, že RMN může použít lodě, co tam vždy hlídaly obchod, ale hlídání obchodních lodí a lovení pirátů potřebuje podstatně menší zdroje než obrana soustavy. No a do TQ přišlo relativně málo lodí, takže relativní tlak FF by přeci jen mohl dočasně dobýt některou z málo hlídaných soustav...