Tak jsem našel článek, o kterém se zmiňoval Mirra http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/144/1/. Je to velice zajímavý článek pojednávající o efektu čerpání energie z prostředí, rozdílu mezi uzly lodí a střel, nárocích kompenzátorů na energii a taky proč nelze měnit zrychlení střel, proč mohou střely fungovat tak dlouho. Vřele doporučuji přečíst, je v něm spousta informací co se tu řešily.

Mafio Ball:
Blokáda.  Myslíš takovou tu věc kdy se nepřítel rozestaví na hyperlimitu a bude blokovat všechno co chce dovnitř a ven?
To se mi nezdá jako rozumný postup. 1) kde seženeš potřebné množství lodí na udžení blokády 2) co zabrání nepřítely aby ti z blokády neudělal obrovské šrotoviště 3) nepřítel může vystoupit a vstoupit z h-prostoru kdekoliv a v jakékoliv vzdálenosti mimo prostor hyperlimitu a v jakékoliv síle

1. technologie bude brutálně jednoduchá -ta základní, kterou už za překonanou a zastaralou považují i haveňané. Bude pouze upravena pro použití v "civilním" sektoru.
2. stejně tak bylo možné pokácet telegrafní sloupy, odříznout podmořský kabel, vybombardovat telefonní ústřednu, sestřelit družici... I komunikační linky jsou prostě vojenským cílem.
3. stačí když dosáhneš lepšího času než kurýrní člun. sice vzhledem k omezení přenosové kapacity nelze porovnávart objem dat ale sma informace -jako třeba nakupte a pošlete hřebíky stovky, tady podražily.  může být dost cená sama o sobě. Nehledě na to že  rozrůstající se impérium bude potřebovat udržovat spojení. Co třeba hlasování v parlamentu? Třeba by se hoddilo aby si zastupitelé ověřily co si o klíč. věcech myslí jejich voliči -a místní vlády.

Jo sice bude upravená pro civilní sektor ale myšlenku a základní výzkum z toho vytřískáš taky, jedině že by se omezila na knitáním celým klínem jako morseovka -> strašně neefektivní pro přenos informací ( taktický význam má ale i to obrovský, proto to mantichora nasadila vůbec)

Tyrael:
Jestli myslíš, že DD budou v n-prostoru na úrovni hyperlimitu tak je tu problém, že nepřítel se může potají odpložit za hyperlimit mimo tebou sledovanou oblast, přejít do h-prostoru bez toho aby jsi ho zaznamenal a napadnout tě z blízka při přechodu zpět do n-prostoru blízko tvé pozice. Přechod do h-prostoru je neviditelný pokud nepřítel neví kam přesně se dívat a/nebo ty neletíš pod maskováním s minimálním výkonem. Jak uvádí Weber http://infodump.thefifthimperium.com/site/entry/Harrington/265/1.

Myslím, že jsem našel jeden možný zádrhel. Aby cokoliv zůstalo v h-prostoru musí to mít neustále v chodu hypergenerátor, tady je zdroj http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/267/1, to u lodí není nepřekonatelný problém, ty h-prostor opouštějí celkem rychle a kdykoliv je třeba a je možné provádět u nich potřebnou udržbu a úpravy, nadruhou stranu stále stanice to dělat nemůžou a trvalá zátěž bez údržby taky není to pravé. Je tu otázka možnosti použití více hypergenerátoru a střídat je v nějakém cyklu, otázka zní zda je to vůbec možné.

Můžeš jmenovat ty možnosti? Mě napadá tak akorát ochrana konvoje a to soupeř musí znát letový plán.

Ono to s tím růstem není až tak jednoduché. Sice roste násobek rychlosti ale s tím rostou i jiné problémy jako přirozené rušení v h-prostoru, vzdálenost mezi jednotlivými pásmy atd.

Podle toho jak Weber popsal fungování FTL je jeho nejjednoduší použití v n-prostoru, kde vzniká signál na hranici n- a h-prostoru tj. alfa pásmu, které je současně mnohem blíže než jsou jednotlivá pásma h-prostoru mezi sebou. Uváděl možnost, že loď v nižším pásmu alfa nemusí být schopna komunikace FTL vůbec vzhledem ke vzdálenosti beta pásmu na kterém vzniká signál a rušení v h-prostoru. To samé dle mě platí i ve vyšších pásmech a čím výšše tím je to horší, např že musíš být ve vyšších pásmech theta aby jsi mohl vůbec používat FTL.
Z toho jsem i odvodil, že roste násobek rychlosti FTL, mezi h- a n-prostorem je rozdíl 62 = 62-0, mezi beta a alfa je 767-62=705 ... iota a theta je 6000-5000=1000. To 62 pro n-prostor je stejný násobek jaký se uvádí i v knížkách.
Tou pozicí ve vlně jsi nejsem až tak moc jistý, je docela možné že bude blokovat signál FTL úplně.

Bolt: můžeš prosím uvést jak jsi to počítal tu dobu přenosu a z čeho jsi vycházel? Sám jsem to zkusmo počítal a vychází mi přiliš jiná čísla, vycházel jsou z http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/95/1 a http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/157/1 kde ftl v n-prostoru je rychlejší 62-krát proti světlu, v theta pásmu to je již 1000-krát, takže doba přenosu mi vyšla na 1,6 min / 1 světelný den.

Jinak bude požívat normální uzly ke generování FLT pulsů, navíc ty pulsy musí být pořádně silné aby šli odlišit od okolního šumu a současně dosáhly k vyšší úrovni h-prostoru ( jak autor popsal v jednom příspěvku fungovaní FTL v h-prostoru, musí dosáhnout k vyšší úrovni h-prostoru než jsi aby je šlo detekovat), další omezení je, že gravitační vlny mohou úplně zablokovat přenos pokud jsou v cestě. Na umístění jsou dvě možné varianty a) přímo ve vlně b) mimo vlnu.

a) výhoda: neomezený zdroj energie - čerpá přímo z vlny, lepší ochrana proti útoku - možno pouze energetickými zbraněmi
   nevýhoda: náročnější udržba - uzly alfa pod neustálým provozem kvůli stabilizaci, možná nemožnost použití - kvůli rušení vlny

b) výhoda: levnější výroba - nejsou potřeba alfa uzly, jednoduší podmínky na provoz
   nevýhoda: vetší zranitelnost - možné použít střely, nutná zásoba paliva pro generování energie, potřeba schopnost vyrovnat možná nebezpečí ze stany vln - mění polohu

Je to označení pro střelu, která obsahuje více než jeden pohoný prstenec ( ten obsahuje uzly, které generují klín a mají omezenou životnost na 60s při max. zrychlení) 2 stupňová obsahuje 2 prstence, 3 stupňová 3 atd.

To by měly být rovnoběžné ty plochy s podélnou osou lodi která je generuje. Pro zrychlení by se rozevíraly na přídi a naopak na zadí uzavíraly. Z toho také vychází proč je zadní otvor menší než ten přední. Takhle to vydím já.

Bolt:
Problém je u toho, že není možné vyrobit uzly, které by dlouhodobě zvládaly takové zatížení bez jejich fyzického poškození. Proto pohon střel nevydrží déle jak 60s pod maximálním výkonem, během běhu se fyzicky opotřebovávají až se dosahne hranice kdy není další provoz možný. Navíc aby se ušetřilo na jejich výrobě tak se vypouštějí věci které nejsou nezbytně nutné pro jejich provoz, ale stinou stránkou je že nevydrží moc dlouho pod plným výkonem a nelze již měnit jejich nastavení po aktivaci. Uzly pro lodě jsou větší, složitější, dražší, méně výkoné v porovnání se střelovými, mají větší výdrž, jsou nastavitelné během provozu, jsou nutné u nich složitější a objemnější pomocné systémy, ovládací atd.

Ano jsem jsi vědom že tvrdé rentgenové a gama záření se překrývá a liší se pouze zdrojem. Vím že se dají navzájem zaměnit ale ne v rámci kategorie laser a graser, když autor popisuje graser jako Gama záření zesílené stimulovanou emisí záření( Gamma Ray Amplification by Stimulated Emission of Radiation). Můj názor je takový že tím myslí záření gama částic.

Pokud vim tak Laser = záření ve formě elektromagnetických vln specifické délky, Graser = záření ve formě gama částic, zaměnit vlny a částice není možné.

Standartní laserové hlavice nese jadernou atomovou hlavici a šest laserových tyčí jak tu zmínil Tyrael. Před detonací se vyplne klín, přesunou tyče do určité vzdálenosti před samotnou střelu ( mají vlastní polohové motory a jednoduché senzory), těsně před výbuchem se aktivují gravitační usměrňovače ( nevím jak to lépe nazvat v češtině) okolo hlavice aby usměrnili její výbuch do prostoru kde jsou tyče, tyče pohltí část záření výbuchu a převedou ho do laserového impulsu než je zničí pomalejí se pohybující plasma z výbuchu.

Graserová torpéda jsou určitě větší než normální střely ale asi ne až tolik, strop je podle mě velikost přízračného jezdce ( sondy), není nutné ten jejich graser mít stejný jako na lodích, nemusí vydržet více výstřelů než jeden ( což je i jeho výhoda - není co zkoumat jak je zmíněno v MoH).

U mantichorských SDM to možné bylo, u havenských SDM to nebylo možné (měly z továrny nastavitelné pouze dva režimy 100% a 50%). Předpokládám že i MDM havenské výroby mají stejné omezení, u mantichorských až do apolla asi platí to samé, po apollu bych řekl že mají možnost nastavit zrychlení dle libosti. Dle mě je to z důvodu že SDM má pouze velice limitovaný dosah zatím co MDM ne, tam nezáleží jestli poletí o pár milionů km dále nebo bude mít k dispozici klín o něco déle, už tak je její vzdálenost a komunikační prodleva příliš velká na nějaký výraznější rozdíl. To samozřejmě neplatí u apolla, proto jsi myslím, že má nastavitelný výkon.

Nemyslím jsi, že stromové kočky najdou uplantění kdekoliv na lodích. Nejsou fyzicky schopné zvládnou práci lidí, LAC pro ně by šlo postavit asi ale jak by obsluhovali strojovnu, prováděli bojové opravy atd. Podle mě najdou uplatnění v psychiatrii, u policie, v diplomacii, ve výzvědných službách.

Aby jsi zachytil cíl potřebuješ 1s, další 1s na zpracování, 1s na zaměření zbraní a 1s na zničení => pozdě, střela již dopadla. To beru v úvahu ty protistřely, lasery nemají šanci to stihnout podle mě, nestihnout se zaměřit na cíl.

Kdyby se náhodou planeta bránila, můžeš vždy použít energetické na zničení obrany.

Ono záleží kolik byl svaz ochotný investovat do stavbu pomocných lodí, já sám bych požadoval minimálně vojenský hypergenerátor i stínění. Na druhou stranu se jim mohlo zdát, že hypergenerátor je dostačující, neměli přece důvod nikam spěchat po staletí, a ten drobný rozdíl v max. rychlosti je zanedbatelný z jejich pohledu.

Oni neinstalují speciální výmetnice kineckých střel, používají se standartní výmetnice i střely, jenom se nepoužije jejich hlavice. Bránit se proti nim nejde, překonají vzdálenost orbita-povrch během pár vteřin (2-3 vteřin, odvozuji z povídky Výbuch šrapnelu ze sbírky Víc než čest)

1) částicové stínění je povinost pro všechno s lidskou posádkou, rozdíl mezi civilním a vojenským je v hmotnosti, energetické naročnosti a nárocích na obsluhu
2) všechno co chce do hyperprostoru musí mít uzly alfa, není nutné mít hypergenerátor a alfa uzly stejné kategorie můžeš mít směs ( hypergenerátor vojensky a k tomu civilní uzly)
Rozdíl mezi vojenskými a civilními uzly je v hmotnosti a objemu, energetické náročnosti, životnosti, nárocích na údržbu, pořizovacích nákladech, vojenské uzly vytvářejí mohutnější plachtu než civilní. To podobné platí pro hypergenerátory, vojenské umožňují dosáhnout vyšších pásem h-prostoru.

Aby pomocná plavidla držela krok stačí když budou mít vojenský hypergenerátor, zbytek může zůstat civilní. Jediné omezení bude v akceleraci a nejvyšší rychlosti ( 0,4c místo 0,6c) ale i tak budou cca dvakrát rychlejší než civilní lodě.

S tou posádkou bych to neviděl tak špatně, posádka v ponorkách zvládá 6-ti měsíční plavby bez obtíží, proč by neměli to samé ve vesmíru, kde mají více prostoru a lepší vybavení pro rekreaci?