! VAROVÁNÍ ! obsahuje fanfiction

[Mirra]

I když už SL nebude četík na EE, sotva kdo bude riskovat EE. Koneckonců, kdo s tím jednou začne, rozpoutá krvavý řetěz spálených planet...

Střela může planetu obletět, ale nějak mi uniká jak to udělá, když letí po balistický dráze... Pokud by šlo o MOD a tedy by po balistický dráze přilétla blízko k planetě a až pak zapnula poslední pohon, jsme stále u toho samého. Když soupeř pálí z velké dálky, bude přesnost mizivá a střela která ztratí spojení může trefit planetu ještě než autodestruktuje. A pokud by soupeř pálil zblízka, je dost blízko zároveň na to, aby ty gondoly byly proti němu odpáleny. Nehledě na to, že soupeř bude mít nejspíše MDM, zatímco my máme 4DM s Apollem. Tak jako tak, naše přesnost bude daleko lepší než jeho a my se nemusíme bát EE. A poslední věc. Výhoda útoků balistickými střelami (třeba proti pevnostem) je ta, že se špatně zaměřují, když letí bez klínu. Jakmile ho ale zapnou, smlsne si na nich planetární obrana. A jinak z druhé strany... když už dokážeš dostat střely bezpečně k planetě a máš dost jich dost na překonání obrany, můžeš už rovnou zničit obranné síly...

S pohonem Vosy vidím problém ten, že ty stále propaguješ pohon, který funguje jako normální i jako střelový. Jenže ten neexistuje. Oba dva jsou diametrálně odlišné, ačkoliv fungují na stejném principu (motor v autě a raketě taky funguje na principu termální expanze, ale tím to končí). Ano, i 5000gčkového pohonu sond by se dalo vymáčknout 50000g, ale jen na pár sekund (vycházím z toho, že DW tvrdil, že ačkoliv v jedné jeho povídce zrychlil frachťák místo 200g 2000g, ale během pár sekund by motor shořel, kdyby ten frachťák nenarazil do liďáků).
Jinak stranou pohonů - podle tvé taktiky se sice se ztrátami počítá, jakmile ale spoupeř bude věděť, proti čemu stojí, přežije ti jich minimum. Gondola není zrovna zázrak v maskování a pakliže do vosy nenacpeš tolik maskování, že by ztratil její střelový potenciál smysl, bude ti je soupeř likvidovat jakmile se vypořádá se střelama.

[Bolt]

Já tvdím,že možný je,gravitoroví pohon je teoreticky schopný dosáhnout okamžitě rychlosti světla.Zrychlení je omezeno tím,aby ho loď přežila.Zrychlení 50 tisic g není tak moc,pokud je na to pohon konstuován.
První se musí vypořádat se střelami,vícesměrový,neustálý útok je celkem náročný pro obranu.Přidat každé vose pár protistřel by možná nebyl špatný nápad.

[Mirra]

Gravitor je teoreticky schopen dosáhnou rychlosti světla, ale takovou krávu ještě nikdo nejspíš nepostavil... Postavit lodní typ pohonu, který by zvládl desítky tisíc g bez zničení motoru je podle mě zatím mimo rozmuné možnosti techniky v honorverse. Kdyby to možné bylo, nemyslíš si, že by to průzkumné soundy využívaly? Vytvořit takové uzly, které se při brutálních hodnotách energie (v poměru vůči jejich velikosti) neopotřebují, je podle mě zatím nemožné a i kdyby to nějak možné bylo, byl by ten pohonný systém tak velký, že ti v platfromě zbyde jen málo místa na střely. Smiř se s tím, že pohon střely je malý a použitelný proto, že se neřeší jakákoliv znovupoužitelnost, zatímco u sond je malý proto, že má malé zrychlení. Kdyby existovalo něco mezi, už bychom to viděli.

Docela by mě zajímalo, jak chceš vícesměrový útok provést. Pochybuji, že by tě soupeř nechal jen tak s platformami obletěl za jeho zadek. Vždy budeš střílet především z jednoho směru, +- rozmístěnej v prostoru jako u normálních střel. A vzhledem k tomu, jak špatně jsou gondoly maskovatelné, přemýšlím, zda by se někdo nerozhodl používat protilodní střely proti těmhle platformám. A přidávat tam protistřely je blbost. Těch pár nich nevyřeší, když se na to protivník zaměří a jen ti zaberou vnitřní prostor gondoly, který je už tím vším v ní značně omezen jen na několik střel...

Jak se tak na to koukám, tahle věc by byla použitelná jedině v soustavách, kde je kromě planety velmi cenný cíl i něco jiného (ne červí díra, ta je moc daleko). Snad mě napadá Grayson a Kos před OB, ale v takto cenných soustavách už budou jistě umístěny SD(P). A i kdyby to byla soustava menšího významu, stále by tam kvůli obraně několika míst byla vyšší koncentrace mobilních jednotek. I zde by byl podle mě účinnější systém samostatných vlečných KHII, samohybných Oslíků a 4DM gondol. A pro soustavy s jenom planetou k bránění (těch je většina) si nedokážu představit situaci, kde by obranné gondoly byly horší než tvé hračky.

[Bolt]

Argument,že nová věc není možná,protže to přece zatím nikddo,nikdy neudělal,neberu.Průzkumné sondy mají velikostní omezení a spoléhají především na utajení a tak silný pohon se opravdu špatně maskuje,pokud je v chodu na maximu.Střely jsou střely.Lodní pohon omazují lidi .Pevnosti jsou pevnosti.To jsou všechny použit gravitoru.Zatím nebyl žádný dúvod stavět rychlé bezpilotní stroje,protože bez pořádné UI byly velmi těžko ovladatelné a DW se jim správně bránil.Ale příchod FTL situaci poněkud změnil.
Vosy jsou rozmístěné po celé soustavě,podle velikosti hrozby,nejsou shromážděné na jednom místě z kterého vyrážejí do útoku.
Kolik střel počítáš na zničení jedné vosy než stihne odpálit vlastní střely? Jak chceš zabránit vosám dostat se ti na záda?Kolik střel pošleš na jednu vosu naráz?

Systém jsem navrhl pro soustavy,kde jsou odřady mrtvých lodí ,a které by ho dokázaly s pomocí postavit samostatně.

[Mirra]

Já zase neberu to, že jdou snadno zkombinovat dvě naprosto rozdílný věci v jednu, která má jen to lepší z obou. Takhle to bohužel nefunguje. Pohon lodě omezujou lidi, ale bez lidí se z něj sice dokáže vytáhnout desetinásobek, ale jen na pár sekund, než se odvaří. Průzkumné sondy sice spoléhají na maskování a tedy nižší výkon pohonu než u střely, ale důvod proč nedosahuje desítek tisíc g je ten, že pohon RD je ovladatelný. Kdyby existovala možnost udělat ovladatelný pohon střely s možností zrychlit v řádu desítek tisíc g, tak by se na RD používal, protože by se to dalo dobře využít. A potom je tu i velikost pohonu. Odhadem je polovina jednomotorové střely pohon (a to si myslím, že jsem ještě optimista). Takže takový pohon by ti zabral už polovinu gondoly. Nehledě na to, že úpravy na to, aby to ten pohon neroztavilo a navíc byl ovladatelný by musely velikost pohonu ještě mnohem víc zvětšit. Ve výsledku si říkám, zda by se do toho ještě nějaké střely vešly. Ale prostě můj názor je ten, že s ohledem na to, co zatím víme, takový hybridní pohon postavit nelze. Rozsah jeho využití by byl tak široký, že bysme ho už viděli. Já to vidím stejně nereálné jako nacpat gravitační beranidlo do střely.

Ono rozmístit to po celý soustavě je fajn, ale takhle budeš mít rozředěné síly. Tím se ztrácí výhoda zahlcení soupeře střelami, protože v jednu chvíli bude v dostřelu vos jen pár platform. Ačkoliv by se tak pravděpodobně vosy někde seřadily na skupinový útok, mohl by na ně soupeř poslat LAC, zatímco by čekaly na své sestry nebo dalším odřadem lodí zaútočit na nyní nebráněné místo. Ve výsledku by se takhle rozmístit vosy po soustavě nelišilo moc od rozmístění gondol po soustavě, jen s tím, že gondoly nemaj tolik balastu místo střel. Vzhledem k tomu, že gondola nic nevydrží a má houby maskování, poslal bych na vosu jen po jedné střely, případně 2-3, pokud bych viděl, že nastavuje střelám klíny.

[Mafio Ball]

Bolt ve svém projektu počítá s dobíjením spotřebovaných střel. Co kdyby při té příležitosti došlo taky na nahrazení "odvařených" střelových pohonů?
Když můžeš na střelu namontovat čtyři motory -a teoreticky i více, pokud by to mělo důvod- nešlo by prsknout k "sondovému" motoru jeden-dva "střelové"?
Použili by se jen pro akci a běžný přesun by byl na ten slabší, s větší vytrvalostí a regulovatelný. Něco jako JATO startovací a urychlovací motory pro letadla.

[Bolt]

Konstruktéra pohonů asi nesežen,tak pohon nevyřešíme.Já tvdím že by to šlo.
Ty kousky s gondolama k vosám nepatří.
Pokud mám deset tisíc vos tak naředění  je nutnost.Ano v jedné chvíly budou v dostřelu desítky vos,ale v každé další budou další desítky na řadě. Pokud by každá tvoje jedna střela zničila jednu vosu,před tím než odpálí vlasní střely,tak dosahoješ fenomenální přesnosti.
Obětované kousky pohonu , dobrý nápad.Větší počet uzlů a zatěžovat je střídavě taky možnost.

[Mafio Ball]

I když už SL nebude četík na EE, sotva kdo bude riskovat EE. Koneckonců, kdo s tím jednou začne, rozpoutá krvavý řetěz spálených planet...

Na začátku WWII taky většina lidí věřila že nedojde na bombardování měst. A netrvalo moc dlouho a všechny mocnosti tohle nepsané pravidlo porušily. Původně náhoda/nehoda ale pak se z toho stala standardní doktrína.
Přesuň se do vesmíru DW a připomeň si měřítko. Tehdy umíraly max.statisíce civilistů, tady to budou desítky miliónů. Stačí malličký krok přes hranu... 
Svůj názor na EE jsem vyjádřil. A jak mi to přijde tak pokud nebude podložený něčím jako reálnou hrozbou tak nemá hodnotu ani elektronů, které jeho znění zaznamenávají.
A zatím -to zdůrazňuju- tady mluvíme jenom o teoreticky možných nehodách. Pravděpodobnost není nulová ale je hodně malá.    Musela by selhat spousta věcí naráz a dojít k souhře okolností aby střely zasáhly planetu.

[Bolt]

FTL hyper telegraf
Tak jsem trochu počítal a za předpokladu 20 světelných minut dohlednosti v hprostoru,potřebuješ rači 80 stanc na světelný den.Rychlost přenosu je asi 30 minut na světelný den.Když trasu natáhneš v thetě,při 5000 kompresy hprostoru to dělá skoro 14 světelných lel v nprostoru.Na trasu dluhou 140 světelných let potřebuješ 800 stanic,které ti přenesou sigál za 5 hodi,plus hodina cesty z a do nprostoru,takže 7 hodin celkem.To máš zprávy skoro v reálném čase.To by šlo.Jasně bylo by to drahé a složité,ale stálo by to zato.A hned je dobrý důvod bojovat v hyper.

[Mafio Ball]

Srovnával sem to s takovým tím "mávátkovým" telegrafem z 19.století. Ani při jeho stavbě to nebylo jednoduché a asi to bylo docela drahé...
Pokud by se stanice stavěly ve velkém tak by se jejich cena snížila. Musela by to být celá síť a nejspíš nijak zvlášť hustá. Zranitelná nejen v době války. Podobně jako telegrafní sloupy a dráty by je ohrožovali lidé i přírodní vlivy. Ale třeba by se takto zrychlené šíření informací vyplatilo.
Ehm... zkus prosím spočítat trvání přenosu Spindel-Rys. (minimálně deset procent vzdál.přidej kvůli "objížďkám")

[Bolt]

Protože bude,asi k vysílání použivat plachty,tak to bude opravdu vlajkový telegraf.
Stanice se budou muset stavět ve velkém a mít lidskou obsluhu.Náklady na vybudování sítě budou obrovské,ale to zatím lidi nikdy neodradilo od hledání rychlejších zpráv.
Cesta Vřeteno-Rys trvá 17 dní,telegraf to zvládne za 6,5 hodiny.S celého Talbotu do Rysa=Mantichory max.20 hodin.Za to bych dal obě ruce Proč to nenapadlo někoho dřív?

[edicius]

Bolt: můžeš prosím uvést jak jsi to počítal tu dobu přenosu a z čeho jsi vycházel? Sám jsem to zkusmo počítal a vychází mi přiliš jiná čísla, vycházel jsou z http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/95/1 a http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/157/1 kde ftl v n-prostoru je rychlejší 62-krát proti světlu, v theta pásmu to je již 1000-krát, takže doba přenosu mi vyšla na 1,6 min / 1 světelný den.

Jinak bude požívat normální uzly ke generování FLT pulsů, navíc ty pulsy musí být pořádně silné aby šli odlišit od okolního šumu a současně dosáhly k vyšší úrovni h-prostoru ( jak autor popsal v jednom příspěvku fungovaní FTL v h-prostoru, musí dosáhnout k vyšší úrovni h-prostoru než jsi aby je šlo detekovat), další omezení je, že gravitační vlny mohou úplně zablokovat přenos pokud jsou v cestě. Na umístění jsou dvě možné varianty a) přímo ve vlně b) mimo vlnu.

a) výhoda: neomezený zdroj energie - čerpá přímo z vlny, lepší ochrana proti útoku - možno pouze energetickými zbraněmi
   nevýhoda: náročnější udržba - uzly alfa pod neustálým provozem kvůli stabilizaci, možná nemožnost použití - kvůli rušení vlny

b) výhoda: levnější výroba - nejsou potřeba alfa uzly, jednoduší podmínky na provoz
   nevýhoda: vetší zranitelnost - možné použít střely, nutná zásoba paliva pro generování energie, potřeba schopnost vyrovnat možná nebezpečí ze stany vln - mění polohu

[Bolt]

Počítal jsem se stálým  60 násobným FTL ,pokud se násobek zvyšuje podle pásma ,tím líp, to už máme pomalý telefon.
Musíme počítat s obojím umístěnim ,cestu si moc vybírat asi nejde.

[edicius]

Ono to s tím růstem není až tak jednoduché. Sice roste násobek rychlosti ale s tím rostou i jiné problémy jako přirozené rušení v h-prostoru, vzdálenost mezi jednotlivými pásmy atd.

Podle toho jak Weber popsal fungování FTL je jeho nejjednoduší použití v n-prostoru, kde vzniká signál na hranici n- a h-prostoru tj. alfa pásmu, které je současně mnohem blíže než jsou jednotlivá pásma h-prostoru mezi sebou. Uváděl možnost, že loď v nižším pásmu alfa nemusí být schopna komunikace FTL vůbec vzhledem ke vzdálenosti beta pásmu na kterém vzniká signál a rušení v h-prostoru. To samé dle mě platí i ve vyšších pásmech a čím výšše tím je to horší, např že musíš být ve vyšších pásmech theta aby jsi mohl vůbec používat FTL.
Z toho jsem i odvodil, že roste násobek rychlosti FTL, mezi h- a n-prostorem je rozdíl 62 = 62-0, mezi beta a alfa je 767-62=705 ... iota a theta je 6000-5000=1000. To 62 pro n-prostor je stejný násobek jaký se uvádí i v knížkách.
Tou pozicí ve vlně jsi nejsem až tak moc jistý, je docela možné že bude blokovat signál FTL úplně.

[Mafio Ball]

Coby autor myšlenky se vyjádřím k připomínkám.
Umístění: rozhodně mimo vlnu. Ať už tam FTL funguje nebo ne tak nároky na udržení stálé pozice jsou příliš vysoké na to aby je zvládla UI. Mimo vlnu se snad dají najít relativně "klidná místa" kam rozmístit stanice (tak jako u telegrafních sloupů: taky dráty nemůžeš vést kudy chceš.) Asi to prodlouží trasu -hádám tak o polovinu.
Energie: nejradši bych štěpný reaktor. Bylo by pěkné kdyby stanice vydržela tak dlouho jako palivo v něm.
Stanice: původní projekt počítá s automaty. Přesuny budou minimální (nejlíp žádné). Po umístění bude UI muset "pouze" udržovat v chodu reaktor, stínění, přijímací a vysílací  antény -nic dalšího mě nenapadá
Lidská obsluha: v určitých odstupech bude umístěna větší, dispečerská stanice. Měla by mít k dispozici loď pro přepravu "rezervních" retranslaček coby náhrady za zničené. Taky by jich tam asi pár museli mít v zásobě. Nepoužitý čas se zaplní "stavovým hlášením" jednotlivých stanic. Ty můžou jít i rychlostí světla... vida tady je další, mnohem širší komunikační kanál. Sice pomalejší ale když už tam ty stanice jsou tak proč ho nevyužít?
Doba přenosu: krom samotného přenosu informací musíme připočíst ještě trvání tranzitu z poslední stanice do n-prostoru. A samozřejmě taky "vynešení" zpráv z norm. do používané hladiny. Taky je možné střídat hladiny ale pokaždé znovu dojde ke zdržení -plavidlo, které bude provádět přechod musí počkat dokud nedorazí celý blok sdělení. Bylo by na houby dopravit jen půlku pohybu cen na burze nebo hlášení o spotřebovaném toaletním papíře na úřadu místokrále.
Cena "hovoru": bude jednoznačně vysoká. Těžko si ji bude moct dovolit zaplatit babička z Nuncia aby poblahopřála vnukovy k promoci na Akademii.
Generování pulsů: nebudeme to komplikovat. Použijeme "klasickou" metodu, tedy kmitání klínu. Teoreticky několika klínů, rozmístěných dost daleko od sebe aby je šlo rozeznat. Opakovací frekvence nebude vysoká. Ale když se vyplatilo nasadit mant. systém první generace...