prožijte je jak nejlépe umíte, pokud možno tak, abyste si to pamatovali :-)
Můj vztah k Velikonocům stále zůstává rozporný - ačkoli den volna navíc se hodí, křesťanské zvyky mě míjejí a lidové zvyky mě štvou.
A protože ve světě pekelníků se momentálně nic neděje (Blizzardi zřejmě poslali Diabla na prázdniny), nakoukněte zatím do sfér nebeských - panoramatický pohled do Sixtínské kaple.
Zatím vyšly tři knížky ze serie temných drahokamů. Jde o fantasy, která osciluje mezi červenou knihovnou a hororem, a je to čtení pro paní a dívky. Ve světě je to mimořádně úspěšná serie. U nás, zdá se, také, ačkoli pánští recenzenti tím moc nadšení nejsou. Proto sem dám odkazy jen na recenze od Renči, a genderovou rovnoprávnost si vetkněte za klobouk.
Když to shrnu stručně, je to fantasy o tom, kterak se mladá, nepochopená a zneužívaná chudinka čarodějka mocnou královnou, a posléze zachránkyní celé říše stala, v čemž jí pomáhal sám nejvyšší pán pekla a jeho povedení synáčci, rovněž zneužívaní chudáčci, z nichž se vyvinuli traumatizovaní zabijáci (ale v jádru hodní hoši). Je tam spousta magie, láááska, humor, válčení a intriky a horor (vraždění neviňátek, sadismus, pedofilie a kanibalismus ...). Jde o matriarchální svět, ovládaný čarodějnicemi, takže asi nikoho nepřekvapí, že hlavní padouši jsou vlastně padoušice, že muži jsou zotročení, a když nejsou, tak občas nějakou tu čarodějnici ze sportu znásilní, a tak vůbec ... Ale to jen v tom zlém království, v tom hodném, kde vládne pán pekel, je všechno jinak, tam jsou mluvicí zvířátka a (skoro) všichni se mají rádi.
Pro vás, kdo čekáte, co bude (ehm, bylo) dál, je tady stručný přehled anglicky vydaných knih:
Odehrává se o 300 let dřív než trilogie s Janelle, a je o útěku otroků do Dena Nehele, místa, kam nesahá moc Dorothey. Je to popis cesty a romance a na závěr malá bitka. V podstatě samostatná knížka, velmi volně na ni navazuje Shadow queen. Moc mi to nesedlo, něco tomu chybí.
4 povídky - první je pavoukách, nic pro mě.
Druhá je o tom, kterak se Lucivar zamiloval do krbové čarodějnice, a ťápe v tom jak slon v porcelánu, něco sexu, humoru a intrik, příjemné počtení.
Třetí povídka je o Zuulmanu. Velmi depresivní, obsahuje rozsekané nemluvně, intrikující Hekatah, přechodně šíleného Saetana a kompletně vymazanou rasu. Podruhé už to číst nebudu.
Čtvrtá je o tom, jak se Janelle zotavila ale Daemon se jí pořád bál dotknout, a ona si myslela, že už ji nemá rád, a pak se objevily ty pomluvy, že je jí nevěrný ... sledujete, kam to míří? Ano, kromě té drobné maličkosti, jak Daemon v závěru vykostí pár lidí a Surreal osekává údy sekerou (všech 5), je to takový milý lidský příběh.
O tom, jak zneuznaný spisovatel se rozhodl pomstít rodině SaDaiblo skrze dům hrůzy, který měl sloužit jako past. Skočila na to Surreal a Rainier a půlka knížky je tom, jak tam bezradně bloudí a dostávají na budku a umírají tam děti... Moc se mi to nelíbilo, jednak proto, že tu Surreal je trochu mimo charakter (čti za blbce), a druhak je pro mě těžko uvěřitelné, že by tohle dokázal vymyslet někdo, kdo nebyl trénovaný v magii.
Příjemná změna tématu, hrdinkou je Cassidy, která není hezká, má jen růžový drahokam a její dvůr jí odloudila praktikantka, takže je královna, která nevládne ničemu. To se ale hodí, protože z Tereille, z Dena Nehele, přijdeTheran s žádostí, aby k nim přišla královna, která je naučí starým zvykům. A Cassidy je zrovna tak příhodně nezaměstnaná ... Pohodové čtení o tom, jak si získává důvěru svého dvora, i láska je tam, a mluvicí psice s názorem na úplně všechno (a nebojí se kousat chlapy do zadku, šikulka). Janelle a spol jsou tady vedlejší postavy ale přesto si Saetan střihne jednu poměrně nechutnou popravu, aby to nebylo moc růžové asi.
Opět Cassie, tentokrát v boji s bývalou sokyní, která přide do Dena Nehele a způsobí roztržku v jejím dvoře. Oddechové čtení, (občas skoro jako ze života, když Daemon usne při "tom" a je z toho celý zhroucený, chudáček) tentokrát žádné mordy, takže někteří brblají, že autorka ztrácí "temnotu", ale já jsem byla spokojená.
4 povídky a podle autorky na dlouhou dobu poslední knížka ze světa čisté krve.
První je o tom, jak si vzájemně dávají dárky na Winsol a všichni se mají rádi, pohoda ...nuda.
Druhá se odehrává po Tangled webs a Surreal se zotavuje ze zranění a Falonar kuje pikle, takže intriky, napětí a krvavá lázeň na závěr. Dobré čtení.
Třetí je o zneužívání a zabíjení dětí, točí se to okolo rodiny Sylvie, je to hodně temné a na konci i smutné, fnjuk.
Čtvrtá povídka začíná smutně, pokračuje překvapivě, a končí .. zajímavě. Tahle povídka vzbuzuje mezi čtenáři nejvíce emocí, protože v podstatě nevratně uzavírá celý cyklus. Pokud vás to zajímá víc, nakoukněte na tuto angl. recenzi. Právě kvůli této povídce tam dokonce doporučují fanouškům Janelle a jediné, nekonečné lásky až za hrob, tu knížku nekupovat, protože Janelle ... už není. Mně se ale ta povídka líbila a ten závěr považuju za nejlepší možný, byť lehce sentimentální :-)
PS: tohle bylo původně spojené s kritikou překladu, která je teď oddělená, ale komentáře zůstaly tady, omlouvám se za ten zmatek :-)
Z českého překladu všech 3 dílů čouhá angličtina, jednak nadbytek přivlastňovacích zájmen (za největší perlu považuju "objal se vlastníma rukama"), druhak větné konstrukce, které sice nejsou špatně, ale normálně byste to takhle asi nenapsali. Bohužel to je jev, který je v překladech tak častý, že to spoustě lidí už ani nepřijde, a jiní, jako já, už většinou vzdali i to brblání.
Než vyšel třetí díl - Královna temnoty - česky, už jsem to nemohla vydržet, a přečetla jsem si ho anglicky, a když jsem pak četla ten český překlad, narazila jsem na pár věcí, které jsem si pamatovala jinak, a tak jsem si to srovnala s originálem, a bohužel, jsou tam i významové chyby. Následuje pár náhodných ukázek, na které jsem si vzpomněla, jsou jen z první půlky knihy, dál jsem to česky nedočetla. Pokud jste tedy během četby měli pocit, že postavy říkají něco divného, že jsou trochu mimo, možná to bylo překladem, posuďte sami.
V následujících ukázkách je první řádek s odrážkou oficiální český překlad, následuje originál a kurzivou je to, co si myslím, že by tam mělo být. Není to moc učesané, šlo mi spíš o smysl vět.
V kontextu k poznámce, že Lucivar je děsivý, řekla Surreal (str 59):A jaké z toho plyne poučení? Kdybych nebyla tak nedočkavá, mohla jsem si ušetřit spoustu nervů :-)
PS: oddělila jsem to od původního článku, prý nemám znechucovat lidi, co hledají info o knížkách :-)
A začneme lahůdkou - grafický design v Japonsku Gurafiku - plakáty, ilustrace, manga, obaly ...
Jak američani zprznili klasické grafické filmové plakáty a udělali z nich na DVD tuctové fotokoláže Saul Bass movie posters
A ze stejného webu - "ruční" typografie pro Warner Bros Germany (když na nápis kliknete, objeví se většinou příslušný filmový plakát).
Na mubi mají teď ruské filmové plakáty a trochu níže jsou čínské ...
Už jsem tady dlouho nepsala nic o mláďatech, a změnilo se toho hodně za ten rok.
Dceruška skončila jednu školu a je na další, až v Praze, prý sice ví, že je magor, ale chce mít na to papíry. Začíná taky být podezřele dospělá, pryč jsou doby mladých lásek, nejenže umývá nádobí (pravda ne doma ale v jejich kutlochu), ona mu dokonce i vaří :-)
Synáček konečně ukončil školu, a neprozřetelně se prořekl, že má promoci v únoru. Až Praze jsem zjistila, že ty černé kalhoty jsem nechala doma, a ty manžestráky, co mám na sobě, asi nebudou to pravé ořechové... Nakonec jsem tedy dorazila v halence (jako dáma) a těch manžestrákách (méně dáma), a zalezla jsem do zadní řady, kde táhlo na záda jak jsem posléze zjistila, a jala jsem se kochat.
Hudba tam hrála, přišel průvod takových důstojných pánů a paní v talárech všech možných barev, oranžový, zelený, fialový a pár černých, a za nima ti budoucí inženýři, co vypadali v těch kvádrech trochu nesví, a holky tam byly v množství menším než malé. Pak jeden z těch důstojných pánů se jal hovořit na téma, jak skvělou školu to dokončili, jejíž historie sahá až ke Gerstnerovi a koňské železnici, již postavil lépěji a kvalitněji než ti Rakušáci, pokračoval Hlávkou, který si dokonce dokázal prací vydělávat, a zakončil ... to už nevím, protože mi začala být zima, a soustřeďovala jsem se na to, abych se moc netřepala. Ty manžestráky byly skvělý nápad, ale ta halenka .. proč jsem si jen nenechala mikinu ... grrr. A pak si ti skoroinženýři si chodili pro diplomy a byli z nich celoinženýři ale vypadali úplně stejně, a já jsem byla polozmrzlá polodáma :-)
No a v neděli jsem našla synáčka jak dole s kamarádem řeší problém zabouchnutých dveří. Pokoušeli se tam nacpat nějakou kartu, a moc jim to nešlo, tak uvažovali, že to odvrtají. To má být řešení hodné inženýra? Co je to na té škole učili, obyčejný zámek přece nemůže být složitější než koňská železnice - základ to moderního technického vzdělání :-)
protože tuhle řekl můj drahý zasněně:
"Chtěl bych být tvoje klávesnice. Pořád bys mě osahávala a celou dobu bych ti viděl na kozy ..."
Asi budu muset svou péči o své okolí rozdělit trochu rovnoměrněji, takže dneska žádné dlouhé psaní ... :-)
Dál už to nevede, ale můžete se vrátit nahoru nebo proslídit archiv blogu nebo nakouknout na odkazy, kde najdete dobré čtení, informace o webdesignu od lidí, kteří tomu rozumějí, a taky další moje webíky.
Info o webu: Autor textů a designu a webmaster je SuE (sue@centrum.cz). SuE hrála diablo2, těší se na diablo3, neustále o tom píše a občas si hraje s webem. Jak to dopadá, vidíte sami :-)
Komentáře