Hned na úvod se ve vagónu potkali dva nahluchlí dávní kamarádi důchodci s neskutečně vyžranýma jezevčíkama a sdělovali si své zkušenosti a postřehy z výchovy a výkrmu psích miláčků. Když vystoupili, nastala krátká chvilka klidu, v níž se jen občas ozývalo předčítání jakési pohádky hlasem nedělního kazatele.
„No podívejte se na to!, vykřikla rozhořčeně jakási paní na nádraží v Bystřičce.“Pracky bych jim urazila!“. Zjevně narážela na růžovým sprejem načmáranou myš na sladce pomerančové zdi zrenovovaného nádraží. Ačkoli mi pomerančová barva nádražní budovy uprostřed lesů vadí asi stejně jako tomu sprejerovi, zvolená barva i výtvarné provedení řečené myši jsou natolik tragické, že jsem začala uvažovat o tom, zda by sami sprejeři neměli některé jedince zlikvidovat, protože jim kazí pověst :-)
Pak vlak zastavil v poli a dítko začalo krmit kačenku (imaginární zřejmě), což se projevovalo neustálým kvičením „zob, zob, zob“, na což tatínek odpovídal neméně zaníceně „ňam, ňam, ňam“, a toto prosím trvalo asi 10 minut. Pak zřejmě kačenka zdechla na nadýmání a dítko nastolilo otázku, co je království.
„Království je místo, kde má pan král vždycky pravdu“, odpověděl tatínek, a já se ponořila do úvah, že někteří naši čelní politikové jsou zřejmě skrytí monarchisté.
Z přemítání, kdo bude příštím císařem, mě vytrhlo odvážné tvrzení jedné ze tří turisticky oděných dam, které rozebíraly Krausův pořad s Jarmilou Šulákovou. „Oni ji Pražáci mají rádi“, pravila ta dobrá paní, která zřejmě nic netuší o hudebních trendech hlavního města. Na druhou stranu nelze vyloučit, že by se několik takových Pražáků možná našlo. „A ona mu pravila, že sa bála, co na ňu vyňůrá, a on nevěděl co to je. No představte si to!“, divila se druhá paní. No ale vážně, jak je možné, že takový vzdělaný člověk z televize neví, co je to „vyňůrať“? (pozn: nejsem si úplně jistá, jestli se to píše s ň nebo n, výslovnost není ustálená) Tss, tss ..
V Hranicích jsem čekala asi 30 minut, nádraží je to poněkud bezútěšné, na dámské záchodky nejen že nedorazily směrnice EU ale ani revoluce – papír sebou, kliku přidržovat, prosím.
Pak přijel rychlík a zbytek cesty jsem slastně prospala :-)
Dál už to nevede, ale můžete se vrátit nahoru nebo proslídit archiv blogu nebo nakouknout do ďábelského fora nebo na odkazy. Kontakt: sue@centrum.cz
Kuju
P.S. ten anonym su byl já :D
já mazala nějaký spam, jestli jsem ti něco přibrala, tak se omlouvám :-(
Add Kisant: Jednou jsem takhle usnul, s listkem v ruce. Po hodine jsem se probudil a asi za minutu sel kolem kupe pruvodci, tak jsem mu hned chtel vnutit listek, jako abych mohl jit zase v klidu spat. On si ho vzal, kouknul na nej, usmal se a rekl mi, ze mi ho stipnul uz pred pul hodinou. Takze o pruvodci nemej strach, maj to v maliku.
Jizda vlakem byva dost casto takove male dobrodruzstvi. Lidi casto smrdej, maji sebou smrduty naklad, jsou opili nebo maji s sebou psy. Kteri jaksi smrdi. Teda pokud nejste milovnik psu, to vam to pak asi voni. Dost casto jsou hlucni. Nejlepsi je jen vlakem, ve kterem jedou 2-3 tridy nemeckych studentiku nekam do Prahy ci co. Fakt zazitek. Pokud chcete napsat nejaky roman, hledate namet na film co tak neco, jizda vlakem je dobry zacatek pro scenar. Fakt doporucuju. A je fuk, jestli je to courak nebo rychlik.
tam se v autobuse prozivaji pribehy ;)
Viz. a) http://vdonati.bloguje.cz/288561_item.php
b) http://vdonati.bloguje.cz/297203_item.php
nicméně v něm stálo, že k takovým zážitkům jsem ještě nedospěla :-)