Chaos Sanctuary

Včera jsem to v práci zapíchla už ve dvě hodiny a vzhůru do Vizovic. Hned jak jsem vylezla z autobusu, uviděla jsem, že v tom ospalém městečku konečně přišli na to, že když někam přijede 20000 lidí, je potřeba otevřít stánky a obchůdky a nalévat pivo a péct frgály, a ne zavřít okenice a nadávat na tu bandu hladovou, jak tomu bylo před pár lety.

A protože bylo horko, tak jsem si v jedné takové improvizované nálevně stvořené ze zadního traktu obchodu s elektronikou tuším, dala pivo, pokecala s klukama z Košic, kteří tam taky popíjeli, a pak teprve jsem se vydala k areálu Masters.

Na Masters se můžete dívat různě, jako na zmatený dav, který se stále přelévá tam a zpět, opilce, kteří močí u každého plotu, hromady kelímků na zemi, zapáchající Toi-toi, smrad ze spálených klobásek a vedro, a nebo tohle všechno (kromě těch kadibudek teda, ty mi budou vadit pořád) můžete hodit za hlavu a užívat si líné letní odpoledne s bezvadnou hudbou, zaskákat si s oblíbenou kapelou a cítit, jak vám rachot bubnů rezonuje na hrudníku, nebo si sednout kus od tribuny na zem a jen tak poslouchat, popíjet pivko a prohlížet si dav.

A že je co vidět. Třeba tu dámu s včerném síťovaném tílku s černou podprsenkou, pána v oranžové kostkované sukni s vyholeným čírem, holky v černém a v černých kozačkách - to v tom vedru už vyžaduje hodně zápalu pro věc, spoustu mladých mužů těhotných pivem, těch s vypracovanýma kostkama bylo žalostně málo, kluky s oranžovými, modrými, zelenými vlasy, "kiss" style líčení, kluky v černých sukních, holky v kraťasech a podprsenkách se spálenými zády, vysmáté mátožné postavy potácející se bez cíle s kalíškem piva v ruce, a spoustu úplně "normálních" lidí v kraťasech a tričkách, u nichž se metalová úchylka nijak neprojevuje na vzhledu :-)

Když jsem přijela, byli tam Engel ze Švédska, docela se mi líbili, i když jsem slyšela jen pár posledních písniček, zato The Sorrow mě moc neoslovili, ty neuspořádané mrtvolné skřeky asi už nikdy nepochopím, a pak přišel Haggard, kvůli kterým jsem tam vlastně jela, a hráli staré písničky, a jediná chyba byla, že to bylo moc krátké. Sabaton byl milé překvapení, neznala jsem je předtím, je to takový tvrdý, rychlý metal, a lidi na to fakt skákali, trochu to připomíná některé dupáky od Manowaru, už se to sosá .. ehm :-)
Tohle je z loňska ale letos to vypadalo podobně, jen ty basy tu nejsou pořádně slyšet ...

A dnes pojedu asi odpoledne, až dovařím oběd, někteří členové rodiny totiž odmítají přinášet oběti na oltář kultury, bože, co za barbara si mě to vzalo ...