Chaos Sanctuary

nikoli moje lenost, můj milý deníčku, jsou vzácně příčinou, že se tu přes víkend nic neobjevilo.

Byla jsem totiž v Praze, a bylo tam hnusně dusno. Sice jsem si tam v metru přečetla reklamu, že chlapy proti bakteriím pachu a potu ochrání molekuly(!) stříbra v nějakém stříkacím blivajzíku, co si prostě musíte koupit ... mě teda nechránilo nic, takže jsem si to moc neužila a měla jsem velkou spotřebu propocených triček. Dcera měla stříbrné náušnice ale ty ji proti pocení nechránily - divné, asi tam nebyly ty správné molekuly ...

Jinak jsem v Praze dělala to, co obvykle, trochu jsem se poflakovala, předstírala jsem práci a se sappi jsme byly u našeho oblíbeného číňana ... mmmňam.

Ale na zpáteční cestě přátelé, jsem poprvé v životě jela klimatizovaným vlakem, no fakt. Obvykle do ECéček nacpou staré vagóny z první třídy ale tentokrát se nějak spletli, a tak jsem si konečně užívala chládek a četla a četla, až jsem skoro zapomněla vystoupit. Teď jen, aby jim to vydrželo :-)

Ale doma mě čekala strašná zvěst! "Nejde internet", pravil můj drahý, sotva jsem vkročila do dveří, a ani pod křížovým výslechem nepřipustil, že by do něčeho vrtal, něco spravoval, či dokonce pod stolem do něčeho kopl. Po bližším průzkumu jsem musela (nerada) přiznat, že je v tom nevinně, a že asi opravdu "to samo" - zdechla integrovaná síťová karta.

Druhý den ráno jsem zkombinovala návštěvu zubaře s nákupem karty, nalezla jsem vhodný šroubováček (to není tak jednoduché, jak to může znít, protože on si to všechno pečlivě schovává, oficiálně prý abych si neublížila, ale ve skutečnosti se bojí, že co vezmu do pracek, to už většinou nenajde ... no a? je to snad můj problém? nojo, chlapi, no), kartu jsem mocným úderem pěsti zasunula, nainstalovala, a celou půlhodinu internet fungoval. Pak začala bouřka a už nefungoval až do večera. A pak jsem jedli a pili (to hlavně) a na internet kašlali, a to tak, že úplně.

To jen aby bylo jasno, že su v tom úplně nevinně a to všechno "oni" :-)