DiablovoDoupě LITE - texty a odkazy

Fiction: Mocní 2.díl od A.Jey

Autor: A.Jey

Co to bylo ???

Obrovská rána mne odhodila o pár metru dál, instinktivně jsem se stočil k nejbližšímu pilíři... z oči sem si vytíral krev a helma mě bodala do hlavy. Musel jsem ji shodit, byla proražena a na spánku jsem cítil strašnou bolest... po par okamžicích jsem jen tak mírně vykouknul z poza pilíře.Stáli tam… pořád tam stáali…. co to ?? jak to ?? už vím… Madawc, vůbec nevím jak ,ale jeho házecí sekera se svezla po mé helmě ...právě sem se znovu narodil...o mocní, ten je tak rychlý...
Vytasil sem oba meče a silně jsem dýchal schován za pilířem . Slyším kroky zleva i zprava, mají mě v pasti, musím vstát ..s velkou bolesti jsem se zvednul
Cítím mrazivý dech Korlica ale jemný závan větru zprava mi poručil k zemi !!! Sekera se otřela o mé vlasy a zaťala se do pilíře. Prudce sem se protočil a dostal jsem se Korlicovi do boku, ruka opsala půlkruh a vši silou jsem udeřil Korlicovi do zad.....Korlic jen mírně zasupěl.. Můj meč ho zasáhnul do ledvin pouze na plocho ..vytrhnul sekeru a ohnal se dozadu a z té rány jsem přestal cítit dlaně, ale meče v mých rukou nepovolily. Alespoň něco.
Utíkal jsem k nejbližšímu pilíři pres celou délku arény, motal jsem sem se a pořád jsem si vytíral krev z oči... Kupodivu nejdou po mě, neběží za mnou, jen tak mírně a pomalu se blíží ..
Odtrhnul jsem rukáv a omotal si spánek, alespoň už vidím...a opět kroky zleva ..zprava ještě jeden takový výpad a je po mě. Ne tak to být nesmí , obtočil jsem se okolo pilíře a s největší silou, co jsem v sobe našel, jsem s meči v úrovni ramen a s bojovým pokřikem vběhnul směrem do středu arény... Madawcova házecí sekera se zarazila do pilíře přesně tam, kde jsem před sekundou měl hlavu.... přilétla zleva, alespoň si to myslím, takže Korlic půjde zprava, to znamená že.... V tu chvilku jsem pohlédnul Talicovi do oči , asi nečekal že vyběhnu přímo do středu arény. Pravou ruku jsem napřáhnul, abych zasadil smrtelnou ránu .Talic stačil jen pozvednout mírně štít ale to stačilo, aby ránu zablokoval. Meč se svezl s mrazivým zavytím po okraji štítu.Přepadnul jsem dopředu a v okamžiku, kdy sem míjel Talica, jsem dostal ránu štítem přímo do zad. Naštěstí jsem nespadnul, jen se mi podlomila kolena a já se stačil otočit .V ten okamžik mi před očima prolétnul meč a udělal mi krvavou ránu na tváři. Pozvednul jsem meče do bloku a zachytil jsem jen tak tak další ránu. Dostalo mě to na zem. Meče mám v bloku a pomalu ustupuji směrem do středu arény a Talic na mě doráží mečem. Nevypadá to, že by mu alespoň trochu docházely sily....dostal mě až k oltáři, o který se opírám a z posledních sil odrážím výpady .
Velká rána a meč mi vyletěl z ruky. Talic napřáhnul k ohromnému úderu. Chytil jsem volnou rukou konec čepele a zdvihnul meč k bloku .
Udeřil……. čepel se mi zařízla do dlaně a ohromná bolest mně projela tělem...čepel se zbarvila do ruda.

Talic tlačí na můj blok a já už dlouho neodolám ….tomu tlaku…..aghhhh

Talic byl tolik zabrán, aby můj blok rozdrtil , že jsem měl poslední šanci na zázrak. Mírně jsem se svážel k zemi, opírajíc se zády o oltář. Už jsem skoro dosáhnul nohou na meč, když si toho Talic všimnul. Ta sekunda mi stačila, mírně povolil..tlak... toho sem využil a otočil jsem se ke straně. Jeho meč se svezl po mém a odkryl mu bok. Z posledních sil jsem se vzepjal k útoku .. malý rychlý půlkruh ...meč rozříznul vzduch, tentokrát jsem zasáhnul ostřím a rozříznul jsem Talicovi docela hluboko stehno... krev mi vystříkla na hrud a do obličeje...Rychle jsem mu podkopnul zraněnou nohu a byl jsem kupodivu tak rychlý, že se zapotácel a spadnul k zemi....Rychle jsem hmátnul po druhém meči...v tom okamžiku jsem si přres krev v očích všimnul blížícího padajícího stínu...to Korlic na mě skočil se svojí obrovskou sekerou. Jen jsem sebou stačil mírně pohnout. Sekera se zaryla přímo mezi mé nohy...Korlic mírně vyveden z míry, takže jsem stačil uhnout a on netrefil. na malou chvilinku ztratil koncentraci. Prudce jsem vyšvihnul nohu a Korlic dostal zásah přímo na bradu. Mírně se zaklonil, mihnul jsem očima vpravo ale Talic zatím nevypadal, že by mě v nejbližší chvíli mel ohrozit.. udělal jsem kotoul dozadu a zajistil si pozici na úder. Jen co jsem se přetočil ...v okamžiku, co jsem se zvedal, jsem napřáhnul oba meče a zprava sem vedl útok dvojitým sekem. Byl jsem přesně na dosah Korlicova krku... bohužel rána do brady nebyla tak velká, jak sem si myslel. Korlic stačil, i když stale zaraženou sekeru v zemi, chytit a nadzvednout násadu, kterou vykryl oba útočící meče najednou...to mne odhodilo nazpět a Korlic ji vytrhnul ...
V tom vzduchem zasvištěla Madawcova sekyra a rozříznula prostor mezi mnou a Korlicem. Toho jsem využil a belhal jsem se za pilíře. Sekera narazila s ohlušujícím nárazem do oltáře, vyšlehnul blesk jako 100 slunci a sekera se roztříštila....to mi poskytlo chvilku, kterou jsem potřeboval, a vyčerpaný jsem se sesunul za pilíř na chvilku chráněn ...s jednou nebude tak mocný .. alespoň v to doufám.. rána na pravé dlani je hluboká až na kost. Utrhnul jsem další kus kožešiny a omotal si dlaň, potom jsem vzal meč a raněnou ruku jsem si napevno přivázal k meči.
V tom okamžiku jsem zahlédnul stín, a čepel mohutné Korlicovy sekery se mi zařízla pod pravé rameno. Vykřiknul jsem bolesti a ještě v sedě opírajíc se zádyi o pilíř, jsem se ohnal ve směru odkud přilétla čepel ...přes ohromnou bolest jsem zasáhnul cíl a přeťal jsem Korlicovi ruku v zápěstí.... Korlic zařval.... to bylo znamení, vstávej, okamžitě musíš pryč o pilířů...
V Korlicovi se rozhořel oheň odplaty a i s jednou rukou dokonale ovládal vypadly vůči mě..Madawc stal nehnutě o tři pilíře dál a sledoval drtivé rány svého bratra....nejspíš věděl, že tohle je už jen mezi mnou a Korlicem. Čestnost ho zavazovala k čestnému boji, alespoň to tak vypadalo, jeden na jednoho....
Korlic máchal sekyrou bezmyšlenkovitě, což je nejhorší, to se nedá moc s úspěchem a hlavně dlouho bránit. Hnal mne pres celou arénu, až ke dveřím odkud, jsem přisel...runová brána se blížila a její železné ostnaté kováni se mi vůbec nelíbilo. Chce mne dostat k bráně a nabodnout na kováni...sekera mi prolétla nebezpečně blízko hlavy. Jen tak tak jsem se stačil sehnout a závan smrti byl zas okus blíž...musím zaútočit… a v okamžiku, co mi nad hlavou proletělo ostří, jsem bodnul pravou rukou směrem ke Korlicovi. Zasáhnul jsem, jen mírně, ale to stačilo, aby se přes Korlicův opasek začala valit temná červena krev ..k mému zděšeni si toho vůbec nevšímal, udeřil do meče a tím si rozříznul břicho ještě víc, neboť můj meč byl stale zasunut v jeho útrobách....zařval... mírně zpomalil, ale útoky byly čím dál smrtelnější… a znovu útok. Skrčil jsem se a najednou mi žhavé jiskry spálily krk a záda..
Došlo mi to... jeho sekyra přejela po kováni brány. Jsem par centimetrů od bodců na runové bráně.Korlic napřáhnul a zvednul sekyru nad hlavu. Neměl jsem sílu v ten okamžik zaútočit, jen jsem se připravil na rozhodující uder…

A KORLIC UDEŘIL ………………………

…….zkřížil jsem meče a ustál výpad

Korlic je celým tělem na mně a já z posledních sil držím ostři jeho sekery pár milimetrů od oka … cítím jeho dech, vidím mu do očí, je v nich prázdnota, tma… je to děsivé .Korlic znovu začal víc tlačit. Bodce runové brány mne začínají bodat do lopatek a zad....Korlic je naprosto tichý, jen hluboké dýchání dává znát, že má za sebou dlouhý boj....začínají se mi třást ruce vysílením.

Jeden bodec už mám zaražen pár centimetrů do ramena....Korlicovi se začínají třást nohy ale já na tom nejsem o nic lip.

Řvu bolestí

ŘVU …… strašný řev ohlušuje celé toto místo, ta bolest. Zabral jsem…. o par centimetrů jsem dokázal odstoupit od brány, ale pořád cítím bodec ve svém pravém rameni. Teď nebo nikdy. Zkusím uhnout na stranu, protočit se tak, aby se Korlicova sekyra svezla po dveřích, a já se mu dostal do zad...

………zapřel jsem nohu

………… ... jsem……..

……………." A.Jey syn Khallida-quaka "……….

Při těchto slovech řvaných bolestí jsem oba meče dal na stranu, Korlic to asi čekal, ale už mu docházely síly, a nebyl už tak rychlý... Sekyra, která byla v mečích zaklesnuta, dopadla na bránu a jeden meč mi vypadnul, ale ten v pravé ruce zůstal... dostal jsem se mu do boku, levou rukou jsem ho chytil zezadu za krk a natlačil jsem ho směrem k bráně. Pravou rukou jsem bodnul do břicha a čepel mého meče projela až skrz záda...nabodnul se hlavou na bodec brány a ten mu rozlomil lebku... padl jsem k zemi
Zem se začala třást a mlha se opět začala líině plazit, tentokrát z oltáře směrem ke mně, obepisovala nerovnosti země a blížila se.....tak to je konec, jestli zase obživne…tak je to konec... mlha se u mne zastavila..poté mne obešla a začala stoupat. Vysílený jsem jen sledoval, co se bude dít.... z mlhy začaly vystupovat ženy .. bíle oděné…. dlouhé závoje...blankytná skoro průhledná kůže…prázdné obličeje bez citů a přesto sem cítil pokoru….. ………………..zármutek…….
Obstoupily bránu, kde bylo bezvládné Korlicovo tělo nabodnuto na bodcích... jemně ho vzaly do náruči a za jemného Pokorného zpívání ho odnášely směrem k oltáři až se úplně rozpustily....

BRATŘE !!!!!

Madawc a Talic zařvali mýim směrem.....Madawc měl ovázanou ránu na stehně a jeho meč pulsoval krvavé rudou září

BRATŘE ...........................

Zvednul jsem se... vzal Meč... ale v pravé ruce jsem přestával mít cit, meč jsem táhnul po zemi za sebou, a nepříjemný skřípavý jekot byl znamením, že stale ještě žiji !!! Oba bratři stali u oltáře a čekali, až dojdu do středu....

BRATŘE ...........Madawc zaútočil první....
….. měl Talicův štít. Bylo vidět, že Talicova rána na stehně byla vážnější, než se mi zprvu zdálo. Talic zůstal stát a pozoroval nás. Takto povzbuzen jsem vykryl Madawcův útok ale z rány pod ramenem mi vytryskl pramen krve... Madawc si je vědom, že pravou ruku mám silně zraněnou….dlaň mam rozříznutou tak, že ani pořádně neudržím meč, pod ramenem ránu a v lopatce ..... a naschvál utočí na pravou stranu .... pravá ruka se už spíš jen bezvládné pohupuje podél těla s přivázaným mečem ... ale pořád může a musí bojovat.... ustupoval jsem k pilířům, tam se budu moct více krýt.... Madawc to tušil a útočil s čím dál větší silou. Ohnal se sekyrou ale z ničeho nic zastavil. Byl jsem připraven na krytí ale místo toho přišla z druhé strany rána štítem přímo do pravého ramene, odhodilo mne to a přisel jsem o jeden meč, dopadl tak daleko, že sem ani nepomyslel jak ho získat nazpět .
…….. Dopadl jsem k pilířům.. narazil jsem hlavou a na pár sekund jsem omdlel..probral jsem se právě v okamžiku, kdy sekera svistěla na můj krk. Zapřel jsem meč o pilíř a sekera dopadla....jiskry mi dopadly na obočí, sekyra se svezla po meči a její dřevena násada se zlomila. Madawc upustil sekeru a vtom jsem zaútočil , rána ale dopadla na štít, a meč se za hřmění a skučení run vypadávajících z meče rozpadl na tři části.....Madawc odhodil štít a chytil mne pod krkem, jeho stisk je mocný a chladný.... vší silou jsem ho kolenem kopl do břicha. Nečekal to, a proto povolil, to jsem využil a loktem jsem mu zasadil ránu do oka. Zařval, zapotácel se pár kroků zpět ale s ohromnou rychlosti zaútočil pěstí...instinktivně sem zvedl obe ruce k obličeji a očekával jsem drtivý a Konečný uder.

……………………...A..N..Y..O... OTČE .. MALAH.....

……………………………..ODPUSŤTE MI …..ZKLAMAL ….JSEM…..

.......V tom okamžiku mně zalila obličej teplá hustá krev...Madawc s prokletím řval a utíkal pro štít, který zahodil o par kroku dál....až teď mi to došlo, třetí část meče, rukojeť a část ostři mi stale zůstávala přivázána k ruce. Madawc si toho nevšimnul ....o mocni děkuji
…….. sesunul jsem se k zemi…….
……………. Madawc stál několik metru ode mě .. z obočí mu tekla krev. V levé ruce drží…..Ancient´s pledge….. pravou má podél těla chybí mu čtyři
prsty…odseknuté u prvních článků .. v boku má střepinu z mého meče a silně krvácí…slyším až sem jak těžce oddechuje kouká na mne bez náznaku pohybu .. Talic se opírá o oltář a přidržuje si u rány léčivé byliny… nabíráme síly… pokusil jsem se vstát a kupodivu to šlo docela dobře . Madawc zařval a rozeběhnul se ke mně. Nečekal jsem to... vůbec jsem to nečekal... napřáhnul se a zaútočil štítem v úrovní pasu... úplnou náhodou a s velkým štěstím jsem uhnul. Madawc okolo mne prolítnul ..dal do toho úderu tolik, že se několikrát otočil a spadl k zemi o několik metrů dál.... meč .... musím pro meč ... !!!
Otočil jsem se a šel jsem pro něj...HEEJJJJJ ...!!!!! Otočil jsem se Madawc ležel na zemi a v ruce držel zlomenou házecí sekeru ... NE !!!

Vydechnul jsem ........

Madawc zařval a hodil zlomenou sekeru po mě...neuhnul jsem a sekyrka se mi zaryla do lýtka a já padnul k zemi... ten meč...musím mít ten meč...vytrhnul jsem sekyru z nohy, naštěstí to nebylo tak hluboko ale jen tak se na ní nepostavím.. Plazil jsem se pro meč, zanechával jsem za sebou krvavou stopu ... už jsem pár centimetrů už ..už...se ho dotýkám....
MADAWC...... stál na meči a s výsměchem ve tváři a pohupováním prstu zdravé ruky z leva doprava naznačil takhle to nepůjde..vzal mě pod krkem vytrhnul zbytek meče a mrštil se mnou o zem..... když mě znovu chtěl chytit... zakousnul jsem se mu do krve do ruky .... odhodil mě ....

TEĎ ZEMREŠ ..... hnalo se mi hlavou ..

Blížil se ke mě hledal jsem cokoliv čím bych se mohl bránit.....meč ..... MEČ ... rukojeť se dotknula mé dlaně ano..... našel jsem v sobě poslední kapky síly a postavil jsem se. Ohromná bolest v noze mi oslabovala vnímání ale stál jsem . Madawc si všimnul, že mám meč.. a vzal si štít....... stojíme proti sobě....teď to skončí, až se proti sobě rozběhneme, jeden z nás padne. Oba to cítíme ...

......... ANYOOOOOOOOOOOOOO

......... BRATŘEEEEEEEEEEEEEEEEE

Vyrazil sem první, kryl jsem si pravou stranu a běžel....Madawc se ještě ohlédnul na bratra
A rozběhnul se proti mě .... země se třásla a můj meč pulsoval rytmem mého srdce......
Srazili jsme se ... Madawc mi zasadil ránu přímo do pravého ramene. Krev vytryskla proudem a jeho štít se zbarvil do ruda . V okamžiku, kdy jsem dostal úder, jsem se zrovna snažil obtočit okolo Madawca ale ten s tím již počítal. Jen jsem matně švihnul do prázdna a meč mi vypadl z ruky .... kupodivu sem zůstal stát . Otočil jsem se..... Madawc se mi koukal do očí ..
Stál jsem tam bezmocný..... Madawc stal proti mě pořád se štítem a koukal se na mě....

........... NA MĚ ................................................

Mlčky na mě koukal ... a já cítil ...jak vedle mne .. smrt připravuje smlouvu....
MADAWC .......z nosu mu vytékal malý pramínek krve.......... mírně se zasmál spíš jen zašklebil a pustil štít....
............zaklonil hlavu..... a pak mi to došlo.. na krku se pomalu otvírala štěrbina zvětšovala se potom začala z rány prýštit krev až se hlava oddělila o těla ....tělo dopadlo na kolena a pomalu se sesunulo ke straně...slunce zapadlo, vůbec sem si to nestačil uvědomit....
Zem se zachvěla začala se třást a mlha opět začala.vyvěrat ze země ....ze zákoutí ze stínu pána noci......z mlhy začaly vystupovat ženy s pochodněmi rozestoupily se okolo cele arény a zapálily louče ..potom se vydaly k bezvládnému tělu Madawca, byly to ty samé postavy ale něco v nich bylo jiné, byly stále bíle oděné….závoje...blankytná skoro průhledná kůže…prázdné obličeje bez citů a přesto něco jiného na nich bylo...ano už nejsou celé v bílém, odspodu jsou jejich šaty nasáklé krví ....o mocni proč ????... jemně zvednuly ostatky Madawca a odcházely ke středu k oltáři...najednou se zastavily a jedna z nich se otočila ..pohlédla na mě mlčky ...chvilku, ale jen skutečně malou chvilku mě pozorovala.. začala jemně zpívat...otočila se a opět se všechny rozplynuly za jemného pokorného zpívání směrem k oltáři ....

Konec 2.Dílu
Editace textu :SuE