Zpět na hlavní stránku

Web 2.0

O web 2.0 psali česky na root.cz i na lupa.cz

Na rootu to charakterizují jako důsledek nových technologií, který vede k lepšímu využití informací. Na Lupě je zpráva o konferenci, která se k tomu konala, a je tam dobře vysvětlen pojem mashup - nastavby, kaše namíchaná nad nějakou aplikací (typicky se jako příklad uvádějí Google maps).

Následující článek je výtah z několika anglických zdrojů. Pokud čtete anglicky, stačí tedy nakouknout na odkazy, které stejně pravděpodobně už znáte.

Definice

Tim O'Reilly zveřejnil v září minulého roku dlouhý článek, který se jmenuje "What is web 2.0", s podtitulkem Návrhové vzory a obchodní modely pro novou generaci software na oreillynet.com

Web 2.0 je na začátku charakterizován jako posun od centralizovaného zpracování / služeb k decentralizaci. Jako příklady se uvádí akamai a bit torrenty, encyklopedia britannica a wikipedie, osobní stránky a blogy, mp3.com a napster (nebo jiný P2P).

Jiná definice říká, že web2.0 je přeměna webu dokumentů ve web dat, v platformu pro sdílení dat, kde si uživatel kontroluje svá data, z různých zdrojů.

Vlastně všechno, co je dále vyjmenováno, už existuje, a web 2.0 by měla být vize, co všechno se s tím dá udělat.

Návrhové vzory jsou:

Technologie realizace:

Pokus o stručnou definici náplně Web 2.0:

Podrobněji k jednotlivým bodům:

Data a jejich vlastnictví

hrají velkou roli. Jedna věc je mít unikátní data jako amazon.com, které navíc vylepšují uživatelé recenzemi, hodnocením apod - to je zdroj úspěchu. Naopak, i když třeba různé společnosti licencovaly ve svých produktech stejná data o mapách, úspěch měl nakonec Google, ačkoli přišel mnohem později na ten samý trh, ale k těm datům přidal další informace. Ale hlavně, protože konkurenti ty data nevlastnili, ale jen si je pronajali od někoho třetího, udělal Google totéž - nemohli mu zabránit ve vstupu na trh.

Teď začíná závod o vlastnictví dat - třeba kalendářů událostí, místa, identifikace výrobků apod. Pokud budou náklady na pořízení těch dat velké, asi bude vlastníkem jedna společnost, jinak zvítězí ta, které se pomocí uživatelské agregace podaří nejdříve dosáhnout "kritické množství informací", které umožní změnit to na webovou službu.

Tohle ale může mít jako důsledek i to, že vzniknou databáze "volných dat" jako je wikipedia a třeba data publikovaná pod creative common licencí (nevyhrazuje všechna práva)

Co je AJAX

AJAX se používá např v Google mailu i mapových aplikacích Google ale dá se použít vlastně všude, kde chcete dynamicky přidávat data na stránku.

Je to mix několika technologií - standardní HTML, používá DOM model, data se předávají pomocí formátů XML a XSLT asynchronně a celé je to zařízeno přes javascript. Rozhraní pro AJAX by mělo být jednoduché, třeba nadstavba Google nad mapami dělaná pomocí AJAXU byla velmi rychle prozkoumána hackery, kteří pak nad mapami udělali další aplikace (asi proto je AJAX tak populární)

Long tail

Spousta malých hráčů na trhu nebo malých zdrojů informací získá díky svému počtu převahu nad centralizovanými zdroji a nové technologie shromažďování informací umožní vyhledávat v celém spektru, nikoli jen v centrálních zdrojích. (definice viz wikipedia )

Folksonomy - tagy

Jako příklad je většinou uváděno del.icio.us Příklad: nějaký časopis tam pošle URL s nějakými tagy -zařazením do kategorií a čekají, kolik lidí si to přidá do oblíbených a kam to zařadí, a zároveň tím získávají i čtenáře.

Del.icio.us je prezentováno jako úschovna odkazů - přihlásíte se tam a uděláte si svůj účet, kam si dáte své oblíbené odkazy, které zařadíte do nějaké skupiny - přiřadíte tag - slovní popis. Těch tagů může být i několik. Ty odkazy, které si uloží nejvíc uživatelů, jsou pak na prvním místě popularity, a v seznamu tagů, který je organizován jako tzv "tag cloud" (mrak), jsou největším písmem - příklad cloudu je na tagy na del.icio

Další příklad využití del.icio.us pro nekomerční organizace je popsán na eweinb04.blogspot.com.

Popisuje se tam, jak zadali web amerického červeného kříže American red cross, pak klikli na informaci, kolik lidí si to uložilo do odkazů a viděli tagy, které tomu webu jsou lidmi přiřazené (v pravém sloupci). Taky je tam možné vidět všechny lidi, kteří si to uložili a případně jejich weby/blogy.

Česky o Tag cloud psal Marek Prokop - sovavsiti.cz, zajímavý je tam i odkaz na článek J.Zeldmana - zeldman.com , v kterém se autor zamýšlí nad výhodami a nevýhodami tohoto způsobu značkování dokumentů.

Výhody jsou v tom, že popularita a viditelnost dokumentu v navigaci (cloudu) je dána chováním návštěvníků - čím je dokument oblíbenější, tím více vyniká. Webmaster se nemusí zabývat navigací, tvoří se automaticky. Přitom se lze dostat přímo na článek (či fotografie na Flickr.com), které by v klasickém způsobu zatřídění/navigace mohly být někde na spodní úrovni.

Tyto výhody jsou zároveň nevýhodami. Ty populární dokumenty se stávají ještě populárnější, naopak ty, které nejsou tak navštěvované, z mraku úplně zmizí, a nejsou snadno dohledatelné..

Komerční využití tagů popisuje M.Snížek na snizekweb.cz

Sociální síť

Neboli Social network, jsou skupiny uživatelů, kteří mají podobné zájmy. Síť vzniká opět na komunitních webech, nejjednodušší je asi na flickr.com, což je web, kam můžete nahrát své fotografie, a sdílet je s ostatními. Fotografiím se opět přidělují tagy, aby bylo jasné, kam patří. A když si návštěvníci prohlížejí alba těch ostatních, a líbí se jim, mohou je označit jako kontakt, a pak je mají v seznamu buď jako přátele nebo rodinu, a podle toho mohou i omezovat práva přístupu k fotkám (např jen pro rodinu)

RSS, vyhledávání a agregátory

Dříve tvořilo obsah málo lidí pro hodně čtenářů. Teď tvoří obsah hodně lidí a na webu je tolik informací, že nemáme čas procházet všechny zdroje. Informace jsou uloženy v malých jednotkách (stránkách a už ne jen na portálech) a je potřeba software, který je bude agregovat tak, aby byly využitelné. - RSS, tagy , XML umožní sdílet a předávat obsah. RSS umožní lidem aby si četli obsah, aniž navštíví zdrojový web.

Ale napřed se o tom obsahu musíte dozvědět - přes odkaz, RSS, agregátor zpráv, vyhledávač. Agregátory obsahu mohou zaznamenávat, co se nejčastěji hledá, a pak to nabízet pro orientaci.

RSS umožňuje, aby weby jednoduchým způsobem řekly lidem, že je k dispozici něco nového. Takže místo brouzdání po oblíbených stránkách pořád dokola, abyste zjistili, jestli je něco nového, si jen "objednáte" RSS kanál přetažením odkazu na RSS(XML) do čtečky. Ta pak periodicky kontaktuje weby a upozorní vás, když je něco nového.

Co bude Web 2.0 znamenat pro webdesign?

Výtah z digitalweb.com

Marketingové úvahy o využití Web 2.0

Samozřejmě se objevují i úvahy, jak to využít pro propagaci výrobků. Jsou firmy, které spoléhají na virální marketing - tedy že si uživatelé informace o výrocích vzájemně sdělí, využívají k tomu např. vtipná videa, na která pak lidé odkazují na komunitních webech. Další možný způsob je začlenit se do komunity, přitom je ale potřeba dodržet určitá pravidla. Výtah z clickz.com

Tak co to tedy web 2.0 vlastně je?

Možná je to jen vize, ale v současnosti je to pojem, který nelze ignorovat, je to i reklama, kterou mnoho firem využívá k propagaci své pokrokovosti, ale jestli se skutečně rozšíří na celou síť z těch několika málo ostrůvků, které všichni zmiňují, v tom se ani odborníci neshodnou.

Zpět na hlavní stránku