a dokonce i krkavčí matky se občas zamyslí nad budoucím osudem svých potomků.
Na dotaz "co ve škole?" odpovídá synáček stereotypním "dobrý".
Samozřejmě zvědavost matky ani zdaleka není ukojena a tak se pokouší nenápadně získat upřesňující informace.
"psali jste něco?
"furt cosi".
"a jak to dopadlo?"
"no dobrý … asi".
"a co tam vlastně děláte"
"nic moc .. stejně bys tomu nerozuměla.." (nadřazenost zárodku strojaře). Na třídní schůzky chodí hlava rodiny. "tak co, jak ?" ptávám se hned ve dveřích.
"dobrý", odpovídá starší strojař a hrne se k televizi.
"a známky?" už ani nevím ..hele začínají zprávy…"
Je mi jasné, že synáček bude muset něco umět, aby se v životě uplatnil, protože asi nic neokecá. Nejlepší povolání by asi bylo "držitel státního tajemství".
Na druhou stranu, falešná skromnost mu taky nehrozí, protože na pochvalu "jsi dobrej" odpovídá s ledovým klidem "já vím".
Dcera používá taktiku zcela opačnou. Každý den se mi dostává značné porce katastrofických sdělení, co všechno se psalo, jak se to nenapsalo, a že ona holt není tak geniální jako někdo a že potřebuje něžnou péči (tyčinka tribit) a relaxaci (nerušit v pokojíku), protože bojuje s nadměrnými nároky výuky a její mladá duše sténá pod náporem stresu.
Tyto katastrofické vize (dobře podložené realitou) již téměř smířily široké příbuzenstvo s tím, že drahá dcera s vypětím všech sil zvládne po těžkém boji nepropadnout z matematiky. Když minulý týden se zářícíma očima sdělila světu, že z matematiky bude trojka, příbuzenstvo přijalo zprávu o tomto kolosálním úspěchu s nadšením, a "vidíš, že to jde, jak jsi se zlepšila". (minulý rok byla dvojka, heh) .
Navzdory tomu se dcera ve světě neztratí, její budoucnost vidím někde v Public relations, protože podobnost této taktiky s prezentací výsledků vládní politiky nemůže být náhodná. :-)
Předcházející příspěvek: Verze 3.5 ke stažení
Následující příspěvek: Konečně, LadyKity :-)