Na pár stránkách, které pravidelně navštěvuji, jsem v poslední době našla články, či úvahy o "poprvé". Prý pak bude líp .. ehm.
"To máš jako s panenstvím, napoprvé nic moc ale potom se ti to zalíbí, však víš", řekl mi kdysi s takovým tím mrknutím "my-dospělí-víme-o-čem-je-řeč" můj bývalý spolužák, jenž se stal řízením osudu dodavatelem software do naší firmy. Chtěl po mně, abych udělala naostro zásah do jakési databázové tabulky a já jsem skuhrala, že o tom nic nevím, protože jsem právě nastoupila, a ještě nikdy …
Ukecal mě a já to udělala. Do databáze jsem pak hrabala ještě mockrát ale, mezi námi, nic moc teda, žádné orgastické pocity se mě nezmocňovaly. Přestala jsem doufat.
Až tehdy, po vánocích ...
Byla jsem ve firmě skoro sama, všude zima, jen v kanclu mi foukalo teplovzdušné topítko a na stole vonělo kafe, a já odtučňovala trošku přerostlou databázi. Snad ten vandalský pocit z toho, že ničím čísi dvouletou práci, kombinovaný se zbytky vánoční "uklízecí mánie" .. stiskla jsem enter ...aaa … to teplo, které se šířilo od nohou, cítila jsem jak se mi palce kroutí blahem .. Zavřela jsem oči a zaposlouchala se do vrnění disků, na nichž mizely megabyty dat - teď si to konečně vychutnám.
Probral mě zápach spáleniny. Škubla jsem sebou jak přerostlá treska před sekáčkem a shodila jsem na zem kafe. Doutnaly mi podrážky bot, jak jsem natáhla nohy pod stolem k tomu topidlu. Takže zas nic :-(
Chjo, co jsem udělala špatně? Možná jsem měla umazat víc než jen těch 18% ...
Předcházející příspěvek: Tož na chvilku odejdu a hned zas diablo řádí ...
Následující příspěvek: Co si zas povídaly dvě čarodějnice