Poslední příspěvky

To budu ignorovat.

Tak jsem si to znovu přečetl a opravdu byly to pouze zaseklé vrata s.456.Trčí to jak bolavý palec.Neměly vrata opravovat,ale rychle se jich zbavit,stejně tam byly k ničemu.

DD s odolností SD bude tehdy, pokud bude mít DD velikost a tonáž DD. Opak je jako trrdit, že jde udělat neprůstřelná vesta s odolností tanku. Lze udělat nadprůměrně odolná vesta, která bude větší než normální a vydrží o dost víc. Přesto, pokud z tý vesty neuděláš něco jako tank či mecha, je spousta věcí, který prostě nemá šanci přestát, ačkoliv tank by to samé vydržel. V honorverse si stačí za vestu dosadit DD či cokoliv lehčího než SD a za tank SD.

Základem toho je, že SD dělá z vnější části lodi další obrannou vrstvu, která je "přijatelné bojové poškození", zatímco jádro nutné pro běh lodi je nepožkozené. U něčeho o hmotnosti 400kt prostě nemůžeš udělat to samé. Nemáš tam takový prostor (ten vychází z tonáže), abys mohl pohltit energii zbraně, než se dostane ke kritickým částem. U štítonosiče můžeš tak maximálně lepit jednu vrstvu brnění na sebe, ale ani brnění není vše. Ony i právě ty odtlakované místnosti a chodby mají svůj speciální "zádržný faktor" co se týče zásahu lodi. Další faktor, proč bude štítonosič zranitelnější než normální loď je to, že krom brnění tam není nic, co by se dalo postrádat. Tvůj štítonosič je v podstatě sada uzlů, reaktory, generátory bočních štítů a nějaké AI centrum v tvrdé skořápce. Když se u pilotované lodi prostřelí brnění, stále je šance, že laser proletí nečím, co je postradatelné - co je potřebné/komfort pro posádku, ale ne pro běh lodi. Naopak u SB(nechce se mi psát furt štítonosič, ŠN vypadá divně, takže zkrátím anglický překlad shieldbearer) není co postrádat. Když se ti něco propálí skrz pancíř, vždy trefí něco důležitého a je velká šance, že něco safra důležitého.

4 oddělené moduly jsou fajn, ale ty můžeš mít jen pro generátory bočního štítu, reaktory a počítač (když beru ty hlavní věci). Prstence uzlů budou vždy 2 a už odstřelení jednoho de facto odstavuje jednotku. A zrovna právě prstence jsou to nejklíčovější, protože SB využívá svůj klín k ochraně svěřené lodě...

Boj ve formaci je pro lodě absolutní základ,ten musí zvládat,každý i půl hodiny mrtvý,námořník.Není problém štítonoše opustit a bojovat bez nich,ztratím jejich dodatečnou ochranu,senzory a linky,ale nijak nesnížím vlastní bojeschopnost lodí.Múžeš vypustit střely na max.vzdálenost a ztratit se do hprostoru,před dopadem střel,ale,ale tak už máme UI,která se vleze do střely a funguje a samostatně.Dobře vědět,další"nepřekonatelná" překážka pro Vosy odstraněna.
Mikroskoky jsou fajn,akorát je použiješ v boji pouze vně hyprlimitu.Jako útočník můžeš skákat jak chceš,a protože máš inteligentní střely,tak to bude fungovat.Ale je to boj na velkou vzdálenost a dost času na reakci z mé strany.
Klasická loď je stavěná na maximální odolnost,ale při zachování všech ostatních funkcí lodě.Proto jsou menší lodě automaticky zranitelnější,není problěm DD s odolností SD,pokud nevadí nárust hmotnosti,omezení rychlosti,větší posádka a výzbro DD...
Štítonoš má pouze dvě základní,spojené funkce-tvorbu oteřeného klínu a schopnost řízeného letu.Je stavěný na odolnos,měl by fungovat dokud se nerozpadne.Konstrukce 4 samostatné,propojené moduly,každý modul plně funkční,až do 50% poškození,štítonoš letí i na jeden modul,po omezenou dobu.

Ten pojem "objemová ničivá síla" je notně nešikovný. Vykonstruoval jsem si ho čistě pro ilustraci a srovnání LAC a SD bylo úmyslné abych tak řekl akcentování a zdůraznění rozdílu.
Nebral jsem v úvahu sekundární účinky zásahu -expanze odpařeného materiálu a trosek, rázovou vlnu, poškození klíčových komponentů a systémů, přerušení různých vedení a linek...
Jen a pouze "díru" kterou zásah spůsobí v první fázi. Tedy než se projeví ty doprovodné škody. 100m³ může být otvor průměru 2m a délce 30m. Pro SD to bude něco málo víc než škrábanec -pokud to tedy zrovna nebude zásah do něčeho důležitého (jako třeba radat, PDLC, graser...). LAC to ale na druhé straně s největší pravděpodobností provrtá skrz naskrz a šance že to člun rozchodí je minimální. Samozřejmě je tu ještě otázka toho že "vyrobit" tenhle důlek v pancíři SD bude trochu těžší než prošpikovat v podstatě nechráněný a "měkký" LAC. To znamená že zatímco u SD k tomu potřebuješ nejvýkonější laserovou tyč, u LACu by nejspíš stačila hlavice Zmije. A jak si napsal a jak DW uvádí v infodumpu je tu ještě mnoho dalších ukazatelů které způsobují že počet zásahů nutných ke zničení SD o 8Mt je mnohem vyšší než počet zásahů nutných ke zničení 8Mt štítonošů (20kousků). Nebudu hádat kolik -je to stejně jenom statistický ukazatel, ne reálný počet skutečně dosažených hitů. (ani s Appolem nelze přidělovat střely po jedné a spolehlivost zaměření a pravděpodobnosti zásahu ovlivňuje tolik proměnných že je to cvičení v marnosti něco takového vypočítávat. Stejně se raději volí "nadměrná" ničivá síla. Ekonomika a hospodárnost v takovýchto chvílích ustupuje prosté snaze cíl zlikvidovat.)

Upřímně, tyhle štítonoše by se daly snadno zpacifikovat tím, že neodpálim vše najednou, ale pár sekund před hlavní salvou pošlu zlomek střel na štítonoše. Vzhledem k tomu, že na obranu proti střelám jsou víceméně samy (+ nějaké lehké jednotky/LAC), předsalva by jich měla většinu zpacifikovat a hlavní část salvy se vrhne na SD.

Porovnávat bojovou výdrž LAC a SD je zhůvěřilost. Rozdíl mezi normální lodí (natož LAC) a lodí bojové stěny je v konstrukci drastický. Už na začátku sérií byla sebevražda jít s BC proti BB a jít s BB proti SD byla sebevražda na druhou. Proč? Protože zatímco BB je BC na steriodech (ano jsou tu rozdíly - havenské BB měly daleko větší střelovou výzbroj), SD je něco úplně jiného. Konstrukce SD spočívá ve dvou vrstvách. Vnitřní jádro se skládá z velistelkých pozic, strojovny, počítačů... prostě všeho nutného pro běh lodi za boje. Pak je tu vnější část, kde jsou ubikace, sklady a redundantní prostory. Mezi těmito dvěma vrstvami je další pancéřování. Při boji tak slouží vnější vrstva jako prostor redukující škodu. SD může udržet spoustu poškození, mít vnější vrstvu na cucky, ale v podstatě být plně funkční... což slabší lodě nemohou protože tam nejde provést tato konstrukce. A ani u nepilotované věci o 400kt to nepůjde... Mám pocit, že jo to tenhle infodump, ale nechce se mi to pročítat - http://infodump.thefifthimperium.com/entry/Harrington/78/1

[poškození]

Nezasekli se jí náhodou v důsledku přestřelky s tou první lodí?
Už si to moc dobře nepamatuju ale to byl taky BC, ne?
Teprve pak, když se nedařilo poškození, nikolvěk závady opravit včas a použít gondoly (to už na ně chrlil střely další BC) tak musela jít "nakrátko".
Někdy tehdy zemřel Šu, Ču či jak se jmenoval -Samanthin původné páneček.

Musela bojovat na krátko,protož nemohla používat funkční gondoly,kvúli,jen a protože se zasekly hloupé vrata,které mohli během chvíle jednoduše odstranit.To nebylo bojové poškození,to byla něčí hloupost.

No taky by se mohli zaměřít na jisté korporace a kartely spíš než hvězdné systémy.
To by byl u Kalokakainů vřískot kdyby RMN,RHN,GN,IAN a další vyrazily na lov jejich lodí - a konkurenci nechali na pokoji...

Mno, tedy ehm. Bojovala s bitevním křižníkem kterému se podle instrukcí měla vyhnout -nebo vzdát.
Přijala boj za daných podmínek jen kvůli záchraně linkové lodě -už v okamžiku kdy se s ní spojila předpokládala že ten boj bude mít pro její loď fatální následky.
Jako Salamander ale hodlala vzít protivníka sebou, čímž minimalizovala pravděpodobnost odhalení svého chráněnce skoro až na nulu.
Poškození lodě je poškození lodě -taky mohla už po prvních salvách dopadnout hůř.
Přestřelka na krátko holt je "samurajský styl boje". V útoku ztrácíš obranu, obranou je útok. Pokud by se jí prvního nepřítele nepodařilo překvapit mohutností výzbroje tak by dopadla ještě hůř.

Tady byly opět narážíme na špatné čísla v rovnici. Nikdo nepočítal s opakovanými boji proti (relativně) moderním válečným jednotkám pravidelného loďstva. Jejími protivníky měli být korzáři, piráti a to max. v síle do těžkého křižníku.
Chyba, zavinění a selhání jsou předmětem vyšetřovací komise -pokaždé. Dokonce i když z lodě nic nezbyde a nikdo nepřežije musí být stanovena (pravděpodobná) příčina a míra zavinění jak velitele tak nadřízených. Mám za to že v tomhle případě byla vina  Admiralita a rozvědka obzvlášť.