Vrátím se k myšlence vnitřního g-pancíře. Kdysi jsem to nazval "Projekt Wotan" a měla to být jedna z mála výhod IAN proti SKM/A. (podobnost s wotanem Kriegsmarine, který byl použit na Bismarcku a dalších těžkých lodích není náhodná). Zvýšení odolnosti andermannských "tlustých" lodí jim mělo umožnit přežít přibližování k protivníkovy na vlastní dostřel a při boji v relativně blízských vzdálenostech by mohly mít dokonce výhodu.
Stejně jako klas. pancíř i tenhle systém vyžadoval značný objem, hmotnost a příkon. Pokud fungují různé zadržovací pole, generátory stínění a tažné/tlačné paprsky tak by něco takového snad mohlo být sestavitelné. Určitě omezené na klíčové části trupu ale i to by mohlo představovat přínos. Nedomysle jsem, že tahle zařízení by hódně omezila hmotnost výzbroje... No, všecky nápady maj svý mušky -i ty Weberovy.
