Anotace

(Polaris) První díl nové řady válečné SF. Kapitána Honor Harringtonovou z válečného loďstva Mantichorského království vmanévrují intriky do situace, kdy má jediný starý křižník s nedostatečnou výzbrojí na to, aby udržela pořádek v celé zanedbané hvězdné soustavě, na kterou si ke všemu brousí zuby sousední Lidová republika Haven. Zdá se však, že její schopnosti všichni hrubě podcenili...
První kniha cyklu o Honor Harringtonové.

Brož. 430 str., překlad J. Engliš, obálka 2D studio, cena 189 Kč, úryvek

Podrobněji o knize

"Mou povinnost nijak neovlivňuje zda a jak jiní vykonávají ty své. Ani mě nezajímá, jací zločinci proti mně mohou zaměřit svou aktivitu"

Stanice Bazilišek je první kniha serie o Honor Harringtonové, která je velitelkou válečné kosmické lodi. Nebudu se zde rozepisovat blíže o ději, či reáliích Weberova vesmíru, vše, co bych k tomu řekla, je v recenzích uvedených níže.

Proč mě ta kniha zaujala? Především pro osobnost hlavní hrdinky, která je velmi dobře charakterizována samotným Davidem Weberem na úvodní stránce. Pak možná i tím, že vlastně nejde jen o tu space operu, ale i pozadí událostí, politické i špionážní intriky.

Zastavila bych se u jejího sporu Youngem, který v této knize vedl k tomu, že byla na Bazilišku postavena před téměř neřešitelný úkol - s jednou lodí zajistit obranu a celní prohlídky na kosmické křižovatce. Ten spor, který vznikl ještě v námořní akademii, totiž ovlivnil osud Honor v dalších knihách serie víc, než by si kdy dokázala představit.

Young se na akademii pokusil o znásilnění a dostal od Honor výprask. Honor to nikomu nic neřekla a to mu umožnilo akademii dostudovat, nicméně se stal jejím zarytým, a mocným nepřítelem. Proč to Honor neohlásila? Nebudeme spekulovat, sama k tomu říká v knize "Popel vítězství":

Sprchová scéna
(autor: Jenny Dolfen)

Byla doba v mém životě, komandére .. kdy jsem si i já myslela, že by mi nikdo nevěřil, kdybych zpochybnila verzi nadřízeného o tom, co se stalo. Byl z vysoké šlechty, a bohatý, s mocnými přáteli a patrony, a já byla zemanova dcera ze Sphinx, bez sponsorů a zcela jistě bez rodinného jmění a moci, které by stály za mnou. Tak jsem byla zticha.. a to téměř zničilo moji kariéru. Ne jednou ale několikrát..

Když se dívám zpátky, vidím, že všichni, kdo ho znali, by poznali pravdu, kdyby ji slyšeli, jen kdybych jim důvěřovala a řekla jim to.. Nebo snad kdybych měla důvěru v sebe - že Námořnictvo si mě cení aspoň tolik, kolik toho neužitečného, zhýčkaného a arogantního parazita, který byl náhodou synem barona. A, abych byla upřímná, v mém mlčení byl i pocit viny. Představa, že nějak jsem musela přispět k tomu, co se stalo, že aspoň část z toho byla moje chyba.

Tak vzhůru do čtení a až budete hotovi, možná budete chtít vědět, jak to "doopravdy" bylo. Doporučuji zcela objektivní tiskovou zprávu o oné nešťastné události u Bazilišku z Úřadu pro veřejné informace Lidové republiky Haven

Mapy a lodě

Stručný děj - vojenské a politické souvislosti