Chaos Sanctuary

Bylo nebylo. O přestávce, po marketingově-masírovací-to_musíte_mít přednášce o Windows Vista a Office 2007, v bufetu, u stolku, kde seděli tři asi správci sítí, před sebou talířky s koláčky a šálky kávy.
Všichni již byli ve věku pamětníků, na skráních šediny.

„Jdete do toho?“
„U nás ne, dokupuje se postupně, počkám, jak jen to půjde. Už teď tam mám troje wokna - 98, 2000 a XP, a teď ještě tohle? Kdejaký debílek, co si tam něco zmrší, bude otravovat, a zas abych se šťoural v dalším systému ...“
„Jojo .. k čemu to? Stejně na tom lidi dělají pořád to samé – nějaký klient na server, poštu a ofisy ...“.
„Přesně .. a na tohle najednou giga RAMky? Operační systém by měl být jen servis ..“
„Já začínal na EC1021, ta měla 64K operační paměti, feritové, když tam byla chyba, dovezli jsme to ... (nezachyceno) a oni to znova prošili.“
„A pamatujete na ty velké disky 7,25 Mega?“
„Jo ty jsme měli taky, ale pak přišel pokrok a koupili jsme 29MBytové!“
„My měli EC1030, a nejvíc mě fascinovalo, když operátoři odečítali na kontrolním panelu programový cyklus na těch světýlkách ....“
„No, když jste uměli převod do 16-kové soustavy, tak jste našli všechno...“
„Jo, to bylo ...“
Ruce se šálky strnuly na půlce cesty, do očí se vkradl takový ten nostalgický výraz, vzpomínky na mládí ...

Poté se správcové opět odebrali do 21.století, na další přednášku.

Ale ty koláčky, ty byly fakt dobré.