Chaos Sanctuary

Byl to dlouhý víkend a nic jsem tu nepsala, protože byl plný překvapivých událostí ...

V pátek zavolal brácha, že přijede se svišťama na návštěvu. Fajn, už jsem je dlouho neviděla, tak jsem se těšila, jak si s nima pokecám, ale jakmile přijeli, zaujali okamžitě bojové pozice u mého(!) počítače - "teto, kde máš nějaké hry?" - "nemám", zkusila jsem kličkovat a ubránit svého milášška pro sebe - "nevadí, my budeme hrát hry z internetu", rozhodl ten větší, a už si mě nevšímali, jen občas se porvali, když nadešel čas střídání u myši.

Brácha vytáhl whisky, já slivovici, a začali jsme vést hovory o životě, vesmíru a nesmrtelnosti chroustů všeobecně, které jsme přerušili jen na tu chvíli, než jsme trpaslíky zahnali do postele, a určitě to bylo velmi povznášející a oduševnělé, jen si na to nemůžu po těžkém nedělním ránu vzpomenout.

Přivezli psa (no spíš takovou napodobeninu) - prý je to jokšírský teriér, s kterým jsem nepředloženě navázala přátelské styky, protože jsem netušila, že za nejlepší způsob, jak prokázat svou náklonnost, považuje to, že dotyčnému vyleze za krk a ožužlává mu ucho.

V pondělí odjeli a bylo doma smutno a měla jsem dovolenou, tak jsem jen tak vlezla do knihkupectví a vylezla jsem o 340 korun chudší ale s knížkou "Drsný spasitel" od Žambocha, a šla jsem si sednout k Bečvě a začala jsem číst. A musela jsem se ještě jednou podívat, jestli to náhodou není Kulhánek. Tak silně mi to připomíná - postkatastrofický svět, podivný hrdina bez paměti, kterého nelze vůbec zabít, ale který naopak úspěšně likviduje cokoli mu stojí v cestě. Hodně krvavé, až zbytečně moc, mi připadlo. Ta první část je "jdu a co mi stojí v cestě odkrágluju a sám nevím proč" a teprve ke konci to začíná dostávat jakési obrysy o co tam jde, což samozřejmě neznamená, že by mrtvol ubývalo, spíš naopak. Jsem z toho trochu rozpačitá, ne že by se to nečetlo dobře, ale takové kýble krve jsem opravdu nečekala.

A jak jsem seděla u té řeky, tak tam na mě koukal takový velký chlupatý pavouk a vlezl mi na botu, a v noci se mi o něm zdálo, a taky o tom vetřelcovi, co je namalovaný na nadjezdu (kuk na obrázek nahoře).

Jo a vlastně jsem ještě fotila grafiti, jak jsem tak chodila po městě, protže před nějakým časem tu byla nějaká grafiťácká akce, a kluci pomalovali všechny legální zdi, tak na některé se můžete kouknout v galerii, ale jak jsem byla u Penny marketu, tak začli spolu jarně dovádět dva psi zrovna před tou zdí, a to jsem radši nefotila, abych nevypadala jako voyeur, tak to není celé.

A v úterý jsem chtěla překládat (v pondělí sice taky ale musela jsem dočíst tu knížku přece) ale začala jsem pařit Mythos, a zůstala jsem u toho až do půlnoci, což může vypovídat něco o tom, že je to dobrá hra, nebo i o tom, že se mi do překladu nechtělo, ale třeba to dneska bude lagovat, Viléme :-)