Posloucháte při hraní her hudbu? Teď nemyslím skřeky a zvuky ze hry ale nějaký ten metálek z Winampu, který sice herní zvuky přehluší, ale zas dobře vybudí agresivitu.
V Diablo2 to byla jasná volba – metal, protže po všech těch letech už člověk všechny dialogy a vřesky znal, a hlavně když jste si to za sebou vyčistili, zůstala oblast čistá, nehrozilo, že na vás zezadu něco skočí.
Teď hraju Hellgate:London, a tam je to jiné, klidně se za vámi z chodby, kterou jste už prošli, nebo ze země, kde se vezmou, tu se vezmou, jen tak se vyhrabou, objeví nějaké potvory, a je třeba býti ostražitý, abyste nedostali na budku.
A tak jsem hudbu zavrhla, a do sluchátek pustila zvuky ze hry. Ona je tam i nějaká hudba, která se spustí, když jde do tuhého, nebo když se daří vraždění, jako prémie za dobře vykonanou práci.
A tak si v pohodě hraju, hrnek s kávou u levé ruky, kterou mám na myši, ale v klidných chvilkách (není jich moc, pravda), se dá rychle usrknout, pravou rukou ovládám šipky a hot klávesy, a jdu tunely ze stanice, všude ticho, jen ozvěna kroků, sem tam nějaký táhlý sten neznámé příšery (asi sežraní revizoři nebo tak něco), a najednou „Vraaauuuumpf“ – ze země vyskočí tlupa fellborů (v českém překladu „Vrtouchové“), a já doslova nadskočím na židli leknutím, myš opíše pohyb, který se podobá Brownovu pohybu rozzuřeného sršně, a jak již tušíte, kafe končí na zemi. Postava zmateně stojí, ale jen chvilku, protože za chvíli je po ní. Kafe jsem z koberce vytírala snad 20 minut (on to byl turek s lógrem, chjo) a ruce se mi třásly po prožitém leknutí, no stojí mi to za to?
Jasně že jo, ale už žádné šoky, nechci zkolabovat kvůli nějakým smradlavým podzemním potvorám.
A jedem, Gamma Ray do sluchátek, běžím po chodbě, přede mnou Shock minion (česky Skořepný šokátor, ehm), není kam uhnout, radši se posunu zpátky k rohu, abych mohla uhýbat před jeho salvami. Couvám a najednou buch buch, postava je omráčená, za zády jí museli už před nějakou dobou vyskočit Fellborové, které jsem samozřejmě za zvuku metalu neslyšela, a teď se na ni vrhli, a za chvíli už leží na zemi, vedle slušivého pomníčku. „A do háje“, vykřikla jsem rozhořčeně (upraveno pro čtenářky dámských románů) a mávla jsem zoufale pravou rukou, a sklenka červeného vína, která byla bezpečně zaparkována na pravé straně jako prevence před myším šokem (viz osud kávy), se obloukem snesla k zemi, a její obsah vystříkl na stěnu. Koberec jsem vytírala jen chvilku, sklenka zůstala celá, stopy po akci zůstanou na stěně jako memento až do dalšího malování.
A jaký je závěr?
Hraju teď bez hudby, protože ať děláte, co děláte, peklo vítězí a postavička stejně umřela, ale to červené víno na zdi je mnohem horší než nějaké kafe na koberci. A taky teď piju místo červeného slivku, protože bezbarvá tekutina nezanechá stop, a vůně švestek může celkové atmosféře obývacího pokoje jen prospět :-)
Jo, hraju, jo, su závislák, jo, je to stereotypní, jo, je to bez invence, jo, je to tupá rubačka .. skoro jako diablo. Překvapuje to někoho?
Ale už jsem v 5..aktu, dnes nebo zitra to snad dohraju, a pak se zas vrátím na zem, tak se na mě nezlobte, že tu není co číst, a zkuste si třeba něco zahrát, třeba .. .třebaaaa … hellgate:london?
Dál už to nevede, ale můžete se vrátit nahoru nebo proslídit archiv blogu nebo nakouknout do ďábelského fora nebo na odkazy. Kontakt: sue@centrum.cz
last.fm se mi hrozně sekalo, tak jsem to odpískala
U trefování se do hotkeyů je to problém, zvlášť pokud máte velké nohy, ale není problém vzít izolepu a kousek papíru, plastu, polystyrénu, na konečky nožiček přidat po domácku vyrobený trojúhelníček nebo čtvereček. Jediné co mi vadilo že jsem občas hůře viděl co se děje na obrazovce (mám asi moc dlouhé nohy, trpaslíci a trpaslice vyzkoušejte).
Naštěstí jsem od toho brzo upustil, protože si kafe, víno ani jiné tekutiny nedopřávám v podobě šálku nebo sklenice na stolku ale v podobě plastové láhve pod stolkem, která přežije i pár zlostných kopanců :D
Nakonec jsem toho musela nechat právě kvůli zvukové stopě - zatímco hudba v jedničce a ve dvojce mě vžycky nabila chutí "jít si trochu zavraždit", při hraní trojky jsem se plížila i na svůj vlastní záchod s granátometem v ruce :o))
Jak tak koukám, musím si hellgate ještě pořádně rozmyslet... poslední dobou mi totiž při sezení u počítače spí na rameni kočka, takže nějaké náhlé pohyby jsou o obličej! (Kdo má zkušenost s náhle probuzenou kočkou, ví o čem mluvím - čtyři roztočené širikeny v akci.)
Tak toto je zatial najkrajsi a najvystiznejsi popis Hellgate aky som zatial videl :D A vo tom to je :D
Bylo zvláštní vraždit impy a beholdery a k tomu poslouchat Jerry Lee Lewise, Beach Boys nebo třeba The Four Seasons a další :D
polskou WWO mam pri diablu nejradsi ^^
jinak já si k diablu pouštím nejradši chinaski anebo čechomor (platí pro poslední dobu, dřív vedlo mluvené slovo, delta goodrem, hillary duff, sountrack shall we dance....)
hellgate nehraju páč to na svém chudáčku noutbůčku nerozjedu
Jinak poslední co jsem hrál je Half Life 2 + SW-Republic commando a tam je hudební doprovod moooc pěknej...
Já většinou u diabla poslouchám trance :) Ale diablo úplně nevypínám protože jak nesliším ty škřeky tak mi mozek říká že něco není v pořádku :))
(iron maiden,hammerfall,korpiklaani,)
kdyby byla naka jina pekna holka tak napiste